Grónsko je země extrémů, ať už jde o klimatické podmínky, nebo hustotu osídlení. Většina tohoto největšího ostrova světa leží za polárním kruhem a je pokryta vrstvou věčného ledu silnou až tři kilometry. Na ploše odpovídající rozlohou západní Evropě žije v 80 městečkách a osadách stejně obyvatel jako v Karlových Varech. Hlavní město Nuuk by si se svými 13 tisíci obyvateli sotva mohlo činit nárok na sídlo českého okresu.Neméně výjimečný je i vývoj Grónska v posledním půlstoletí. Z tradičního přírodního národa lovců a rybářů se Grónsko za vydatné dánské pomoci proměnilo v zemi s životní úrovní srovnatelnou s vyspělými průmyslovými státy. Přeměna však rozhodně neproběhla bez problémů a konfliktů. V posledních letech se dostává pod tlak i samotný dánsko-grónský svazek. Podobně jako z druhého dánského autonomního území, Faerských ostrovů (Respekt č. 38/98), se i z Grónska ozývají hlasy volající po větší nezávislosti. Naposledy se tato otázka dostala na pořad dne v souvislosti s volbami do grónské samosprávy 16. února. Můžeme tedy očekávat, že vedle Faerských ostrovů, které už úmysl postupně se osamostatnit otevřeně vyhlásily, vznikne v dohledné době i samostatné Grónsko? Dříve než se tuto otázku pokusíme zodpovědět, podívejme se na poválečnou grónskou historii a na rozdíly mezi Faery a Grónskem.
Co dala civilizace
Na konci války bylo Grónsko ještě dánskou kolonií a Královská grónská obchodní společnost měla monopol na zahraniční obchod. Netrvalo však…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
