Jen poslouchat a psát

Měnová a posléze hospodářská krize ve východní Asii obnažila v tomto regionu mnohá bolavá místa, poukázala na problémy i tam, kde dosud platila osvědčená tradice. Také Japonsko se teď ocitlo v situaci, kdy musí bilancovat mnohé své tradiční metody a postupy. Jak si v tomto ohledu vede japonské školství? Do jaké míry systém vzdělání ovlivňuje fungování Japonska jako státu i ekonomické velmoci? Čím omezuje Japonce jako občany, podnikatele, konkurenty na světovém trhu práce? Jaké jsou jeho minusy a plusy?

Diplom rozhoduje

Z našeho evropského pohledu nepatří školní léta Japonců k nejpříjemnějším vzpomínkám. Mateřskou školu navštěvuje 63,2 % dětí ve věku od 3 do 6 let, v absolutních číslech téměř 2 miliony, z toho 1,5 milionu navštěvuje školky soukromé. Proč, když v Japonsku ženy často zůstávají celý život v domácnosti? Proto, že už ve školce se děti učí základům psaní a počtů. Existují dokonce i přijímací zkoušky na mateřské školy. A některé renomované soukromé univerzity mají svůj vlastní systém - od mateřské školky přes základní devítiletku a střední školu až ke státnicím.Vzdělávací proces v Japonsku je detailně organizovaný. I když povinné je jen základní vzdělání, 94,4 % japonské populace má maturitu a 42 % navíc absolvuje nástavbové dvou- až tříleté studium nutné pro výkon konkrétního povolání. I japonská žena, zůstávající po celý život v domácnosti, má za sebou alespoň dívčí nástavbovou rodinnou školu (1,8 % dívek pak ryze dívčí vysokou školu…