Ač turistická výměna mezi Švédskem a Českem utěšeně narůstá, je v českých zemích jen málo těch, kteří se skutečně vyznají ve švédské politické scéně. Pokud se například česká sociální demokracie odvolává na úspěchy švédské bratrské strany, tento argument sice obsahuje část pravdy, ale dnes patří už také minulosti - alespoň máme-li na mysli všeobecné volby, které se konaly v neděli 20. září. Ve volbách bývají zpravidla vítězové a poražení. Tentokrát ovšem nastal paradox: vítěz se ukázal být poraženým. Nejde o protimluv, protože Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, jak zní její plný název, zaznamenala nejhorší volební výsledek od roku 1922.
Kdo a proč nevolil
Důvodů je několik. Devadesátá léta začala krizí, po níž bylo nutné přistoupit k nepopulárnímu ozdravení státních financí, a národ si musel utahovat opasky. Konjunktura evropských průmyslových zemí v posledních letech už nestačila zadržet nahromaděnou nespokojenost voličů. Ti projevili svou nevoli jednak přeběhlictvím do jiných politických táborů, jednak volební absencí. Předminulou neděli se každý pátý Švéd vyhnul volebním urnám, což je pozoruhodné tím spíše, že obyvatelstvo je tu nanejvýš ukázněné a většinou občansky vyspělé. Volební účast nezřídka překračovala 90 % oprávněných voličů.Kdo nevolil a proč? Především nespokojenci ekonomičtí, mezi nimi skoro 400 000 nezaměstnaných, dále řada přistěhovalců, trpících často oprávněným pocitem nepochopení a odstrkování, ale nevolili ani…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
