V černé pondělí 18. srpna se ruská vláda ocitla pod tlakem úprku investorů i paniky domácích občanů a měla na vybranou mezi dvěma zly. Přemýšlela, zda devalvovat rubl, nebo vyhlásit dočasnou nesolventnost a moratorium na splácení zahraničního dluhu. „Zvolila“ obě zla a podle mnohých komentátorů k nim přidala ještě třetí. Vzdala se obrany rublu, za kterou předtím utratila miliardy dolarů, vyhlásila záměr změnit splátkový kalendář vládního zahraniční dluhu, který činí 40 miliard dolarů, a zároveň oznámila moratorium na splácení dalších 40 miliard dolarů, jež si v zahraničí vypůjčily ruské firmy a banky. Vláda premiéra Kirijenka navíc zastavila obchody se všemi vládními dluhopisy na domácím kapitálovém trhu, který tím de facto umrtvila.Není zatím jasné, do jaké míry a zda vůbec Moskva konzultovala toto rozhodnutí se zahraničními partnery či s MMF. Je ale pravděpodobné, že k žádné dohodě nedošlo, protože svět se zdá být překvapen či přímo konsternován. To je také zhruba všechno, co zatím mezinárodní instituce podnikly. Těžko také mohly razantně protestovat, když ruští vládní představitelé vysvětlili své kroky tím, že neexistovala jiná záchrana proti úplnému rozpadu bankovního systému a bankrotu státní pokladny.
Mocní bankéři ve hře
Dlouhodobějších a střednědobých příčin ruské krize je několik. Vláda především nebyla schopna vybírat daně. Vzhledem k nezájmu zahraničních investorů o běžné cenné papíry proto musela financovat rozpočtový deficit…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
