Rovnou do výroby

Konec školního roku přinesl českým absolventům středních škol kromě prázdnin i některé špatné zprávy. Šedesát tisíc maturantů, které i letos náš vzdělávací systém zahnal od bran vysokoškolského studia, se v červnu dozvědělo, že je čekají ještě další komplikace. Tehdejší ministr školství Jan Sokol přišel s varováním, že absolventům gymnázií, tedy všeobecně zaměřených středních škol, hrozí nezaměstnanost, takže je nutné omezit jejich počet. A Sokolovo proroctví teď podpořily hlasy z terénu: ministerstvo práce v červenci zveřejnilo zprávu, podle které jen za poslední měsíc přibylo mezi zdejšími nezaměstnanými téměř deset tisíc čerstvých absolventů středního vzdělávacího stupně. Všechny důsledky přehnané touhy zdejší mládeže po vzdělání prý uvidíme až po prázdninách, kdy podle úředníků zástup mladých nezaměstnaných ještě vzroste.

Budeš lakýrníkem

Exministr Sokol je přesvědčen, že v Čechách příliš mnoho mladých lidí studuje na všeobecně vzdělávacích ústavech. Naše hospodářství prý mnohem více potřebuje vyučené řemeslníky a technicky zaměřené středoškoláky, absolventy středních odborných škol. Kvůli tomuto nepoměru se podle bývalého ministra může po prázdninách ve statistice českých úřadů objevit až sto tisíc maturantů bez místa. Ve stížnostech na přemnožení zbytečných gymnazistů a úbytek tolik potřebných soustružníků si se Sokolem zatím nezadá ani jeho nástupce Eduard Zeman (přednost všeobecnému vzdělání ovšem dává ministr práce za ČSSD Vladimír Špidla).

Stejně jako ministři školství vidí věc i ředitelé někdejších socialistických velkofirem typu plzeňské Škodovky a podobně mluví i státní úředníci. „Všeobecně zaměření maturanti budou mít letos se sháněním práce opravdové problémy. Naproti tomu nedostatek strojařů a jiných řemeslných oborů je skoro všude,“ říká například Tadeáš Kokotek, který se na ministerstvu práce zabývá pracovním trhem. Úřednicko-manažerské výklady znějí hrozivě, ale mají jeden problém: nechce se jim přizpůsobit realita. Průměrná nezaměstnanost se sice v červnu přiblížila 6 procentům (nejkritičtější okresy jsou přitom tradičně nad desetiprocentní hranicí) a v evidenci přibylo téměř deset tisíc středoškoláků a učňů, nicméně ke strachu z armády bezprizorných vzdělanců není žádný důvod. Pozornější pohled na trh práce totiž ukazuje, že právě lidé se všeobecným vzděláním si na rozdíl od ostatních nezaměstnaných hledají práci velmi rychle.

Čtyřicet ku jedné

Vysoký počet čerstvých absolventů na předprázdninových úřadech práce ještě sám o sobě nic neznamená. Mnozí středoškoláci se hlásí do evidence i přesto, že čekají na výsledek přijímacích zkoušek, a mimoto si zaměstnání shánějí sami vlastními silami. Nikdo z kompetentních úředníků dnes pochopitelně není schopen přesně určit, kolik z nich v září z evidence vypadne: buďto proto, že budou pokračovat ve studiích, nebo že po prázdninách jednoduše nastoupí do vyhlédnutého místa. Vzhledem k této nejasnosti ztrácejí všechna „alarmující“ čísla význam: nevíme totiž, zda jde o pouhý pohyb na trhu práce, nebo skutečně o dlouhodobý pád do sociální sítě. Odborníci považují v tomto směru za kritickou hranici šest měsíců. A jsme u toho.

Podíváme-li se, kolik lidí v současném Česku nepracuje delší dobu, ztrácí varování před lenošícími středoškoláky jakoukoli dramatičnost. V první řadě je třeba upozornit, že i podle ministerské zprávy se podíl dlouhodobě nezaměstnaných v Česku pohybuje okolo pouhé pětiny z průměrných pěti a půl procenta nezaměstnaných v rámci celé republiky. A jak vlastně vypadá v této ohrožené skupině pozice gymnazistů v porovnání s odborně vzdělanými maturanty a učni? Už mezi všemi evidovanými nezaměstnanými je desetkrát více učňů než gymnazistů, absolventů středních odborných škol je bez práce pětkrát víc. A mezi dlouhodobě nezaměstnanými je tento nepoměr ještě větší. Podle dat, která sebral v prvním čtvrtletí letošního roku Český statistický úřad, zjistíme, že mezi zhruba devadesáti tisíci lidmi, kteří nepracují déle než rok, je více než třetina (konkrétně 36 tisíc) učňů a více než rok už nepracuje také téměř 10 tisíc odborně zaměřených středoškoláků. Všeobecně připravení gymnazisté jsou na tom s hledáním práce nepoměrně lépe: dlouhodobě jich nepracuje okolo dvou tisíc, v naprosté většině případů přitom jde o ženy.

Ke strojům

I suchá čísla tedy podporují fakt, že lidé s široce zaměřeným vzděláním mají pozici na trhu práce mnohem snazší než jejich velmi úzce vzdělaní kolegové z učilišť nebo některých odborných středních škol. „Podle našich dat existuje jasný vztah mezi šířkou záběru a šancí uplatnit se na trhu práce,“ vysvětluje Helena Úlovcová z Výzkumného ústavu odborného školství. Tento fakt je koneckonců ve vyspělém světě notoricky známou věcí: v civilizovaných státech kolísá podíl maturantů v nejmladší populaci mezi 60 a 80 procenty. Česká republika se nedávno dostala na podíl okolo 60 procent, ale exministr Sokol a jeho lidé dnes tvrdí, že Česká republika si může dovolit nejvýš polovinu vzdělané populace. Zbytek je potřeba (jak už léta tvrdí šéfové mamutích podniků) za státní peníze naučit nějakému řemeslu a poslat s malými platy rovnou ke strojům v zastaralých podnicích.

A je tu ještě jedna věc. „Ve vyspělejších zemích je běžné, že člověk změní profesi zhruba třikrát čtyřikrát za život. V takové situaci jsou samozřejmě v jasné výhodě lidé, kteří mají širší vzdělání,“ popisuje výhody maturantů Helena Úlovcová a dodává: „Tento předpoklad platí i u nás.“ Výzkumníci narážejí hlavně na fakt, že zmínění studenti jsou na tom proti ostatním lépe především ve světě počítačů, cizích jazyků a schopnosti pracovat s informacemi - tedy v oblastech, které jsou na pracovním trhu ceněny.