Hlavním důvodem, proč bankovní dům Nomura váhá s koupí státního podílu v Investiční a Poštovní bance (IPB), jsou pravděpodobně podezřelé obchody, za které dnes banku vyšetřuje policie. Případný finanční skandál, nebo dokonce zatčení nynějších představitelů banky by totiž mohly zájmy japonských finančníků ohrozit.
Trestní oznámení na obchody mezi IPB a akciovou společností První investiční (1. IN), která zmíněné bance z osmdesáti procent patří, podal už loni Úřad pro cenné papíry ministerstva financí. Škody, které 1. IN podezřelými obchody způsobila akcionářům investičních fondů, jejichž portfolio spravuje, policisté zatím vyčíslili na šest set milionů korun. Pokud by se skutečně prokázalo, že vedení banky má na okrádání akcionářů podíl, hrozilo by IPB odebrání bankovní licence nebo licence obchodníka s cennými papíry. Verzi, že právě zde má kořeny váhání Nomury, naznačil v minulém čísle Respektu i předseda Fondu národního majetku Roman Češka.
Chudí klienti bohaté banky
Asi nejkřiklavějším případem „tunelu“ na akcionáře fondů spravovaných První investiční je prodej akcií Moravskoslezských tepláren. Pár dnů před Vánocemi roku 1996 prodala 1. IN své mateřské bance přes čtyři sta tisíc akcií tepláren (jedna akcie za 1300 korun). Za banku podepsali smlouvu generální ředitel Jiří Tesař a jeho zástupce Libor Procházka, kteří druhý den všechny koupené teplárenské akcie prodali společnosti Prospekta Trade, ovšem už za cenu o pět set padesát korun…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
