Publicista a překladatel VIKTOR FAKTOR (nar. 1944) od r. 1967 pracoval a studoval v Itálii, Švédsku, Kanadě. V r. 1973 se vrátil do Čech a celé je projel v maringotce jako zaměstnanec Vodních zdrojů. Sklon k neobvyklému cestování mu už zůstal. Právě před rokem s ním vedl Respekt rozhovor o jeho pěší pouti do Říma, brzy potom procházel pěšky Indií, koncem léta prošel pěšky podkarpatské poloniny, poslední den letošního roku odjíždí na půlroční pěší putování po Indii a dalších asijských zemích, chystá se pěšky do Jeruzaléma atd. Na svých cestách si vede žánrově neobvyklé deníky, které od února vydává knižně nakl. Maťa. Napsal knihu Japonské čajové obřady a řadu dalších, leckdy originálních publikací, připravuje kuchařskou knihu o kaších, archaické stravě lidstva, překládá z angličtiny (nejnověji Trocchiho Kainovu knihu a Jenkinsové Zasvěcení do andského mysticismu). Je spoluzakladatelem a řeholníkem necírkevního řádu Regula Pragensis.
Před rokem jste šel pěšky do Říma hledat kořeny „staré dobré“ Evropy a nacházel jste je v místech, kde lidem přírodní podmínky nedovolily změnit tradiční způsob života. Letos jste téměř ve stejnou dobu putoval pěšky po Podkarpatské Rusi. Co jste hledal tam?
Léta cítím, že zanedbávám východní končiny Evropy. A tak dejme tomu, že šlo o úvodní krok tím směrem. Asi jsem chtěl také vyhovět té části své duše, která je slovanská. Z knih a z vyprávění jsem navíc věděl, že je tam dosud skoro…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
