PhDr. ANTONÍN KLIMEK (1937) se narodil v Praze. Přes špatný kádrový původ vystudoval historii na Filozofické fakultě UK. Od roku 1960 pracoval jako archivář Škody Plzeň v Praze, od roku 1990 je vědeckým pracovníkem Historického ústavu Armády ČR. Spolu s profesorem oxfordské univerzity Zbyňkem Zemanem napsal životopis E. Beneše (Oxford University Press, 1997), je spoluautorem životopisu generála Radoly Gajdy (s P. Hofmanem), přehledu zahraniční politiky ČSR (s E. Kubů), autorem biografie o mladém Edvardu Benešovi Zrození státníka, knihy Diplomacie na křižovatce Evropy aj. Značný ohlas vzbudil nedávno první díl jeho dvoudílné práce Boj o Hrad (1996), v níž zpracoval poznatky ze svého tajného studia kdysi nepřístupných archivů prezidentů Masaryka a Beneše.
Jste první člověk, který soustavně zpracoval osobní archivy prezidentů Masaryka a Beneše. Proč už to neudělal někdo dávno před vámi?
Protože neměl příležitost. Archivy byly vděčným soustem pro všechny totalitní režimy, které v Československu existovaly. Neustále se v nich hledaly nějaké kompromitující materiály.
Co se s archivy stalo po 2. světové válce?
Komunisty zajímal především Benešův archiv, který se po konci války vrátil s prezidentem do vlasti a byl uložen v Sezimově Ústí. Ihned po únoru 1948 jej zabavila Státní bezpečnost a „ztratil se“. Takzvaný Studijní a informační ústav ministerstva národní bezpečnosti pak z některých jeho materiálů těžil…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
