Daně jsou opět v politické módě. Mluví se o daňové reformě, o nutnosti sjednotit sazbu DPH, a lidovci dokonce navrhují zavést daňovou sazbu na luxusní zboží. Diskutuje se o podílu daní přímých a nepřímých, ODA se vrací k myšlence dramatického snížení daně z příjmu. Z úst předsedy rozpočtového výboru Jozefa Wagnera pak v posledních týdnech dokonce několikrát zaznělo, že sjednocení sazby daně z přidané hodnoty by usnadnilo náš vstup do Evropské unie. Podobně se argumentuje, i pokud jde o zvýšení DPH u energií. Mnozí experti skutečně tvrdí, že Unie bude jednotnou sazbu DPH v budoucnu vyžadovat, neboť už dnes členským zemím daňovou harmonizaci doporučuje. Skutečnost je ale zatím taková, že jednotlivé státy EU své daňové systémy dosud vůbec „neharmonizovaly“.
Máme času dost
Bylo by zajímavé udělat statistiku toho, kdy se někteří naši politici Evropské unie dovolávají nejčastěji. Že tak zpravidla činí vždy, když neumějí občanům zdůvodnit, proč se mají zvyšovat daně, je ale mimo pochybnost. Je pravda, že Evropská komise před několika týdny vypracovala materiál, ve kterém vybízí členské státy k daňové „harmonizaci“. Nejhlasitějším zastáncem této myšlenky je komisař pro jednotný trh Mario Monti, za nímž stojí především zájmy větších zemí s vysokou mírou přerozdělování (např. Německo, Francie). Zatím tedy není názor Evropské komise ničím víc než doporučením, přičemž jisté je jedno: o případné sjednocení daní bude v Unii ještě sveden lítý politický boj.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
