Čeští Romové vybojovali Pavlu Bratinkovi právo zaklepat na premiérovy dveře. To je bez nadsázky jediný výsledek několikatýdenní aktivity, ke které vládu letos v srpnu vyburcoval hrozící romský exodus do Kanady a s ním spojená mezinárodní ostuda. Václav Klaus se tehdy sešel s několika romskými předáky a po jednání prohlásil, že rozumí romské touze po větším zastoupení v exekutivě. Rovnou na tiskové konferenci pak premiér oznámil svou ideu „romského minisekretariátu, který by měl mít možnost zaklepat na všechny příslušné dveře těch jeho“. Výsledek je na světě: minulou středu vláda zřídila „mezirezortní komisi pro záležitosti romské komunity“ a do jejího čela postavila právě ministra Bratinku (ODA). A hned řekněme, že kdyby se kabinet rozhodl neudělat nic, vyšlo by to nastejno.
Poradních komisí plných „zástupců zainteresovaných ministerstev“, které stejně nikdo nebere moc vážně, si vláda může zřídit, kolik chce, otázkou ale je, jaké má takové úřednické množení smysl. Je s podivem, že si při středečním verdiktu nikdo z ministrů nevzpomněl na nedávný trapný zánik Komise pro odstraňování byrokratické zátěže. Nic totiž neopravňuje k nadějím, že na novou Bratinkovu partu nečeká podobné fiasko. Důvodem ke skepsi může být už jen dosavadní působení Bratinky v čele Rady pro národnosti. Její jediný významný výstup za poslední rok - obsáhlou Zprávu o stavu romské komunity - kabinet už dvakrát smetl ze stolu. Naposledy se ministrům nelíbilo, jak si Bratinka usnadnil život: jeho …
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
