Dennis Ross, osobní vyslanec amerického prezidenta Clintona pro Blízký východ, přiletěl předminulou sobotu do Jeruzaléma. Jeho úkol byl jednoznačný: jako již mnohokrát v minulosti měl i nyní najít schůdnou cestu dorozumění v nesouměrné situaci mezi nesouměrnými partnery - izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a šéfem palestinské samosprávy Jásirem Arafátem. Jenže tentokrát byl staronový úkol těžší než obvykle, neboť „Bibi“ už tři měsíce odmítal spolupráci s palestinským vedením. Na jedné straně se tak Dennis Ross setkal s tvrdými izraelskými kroky (viz Respekt č. 32/97) v reakci na palestinský teror - pumový atentát na tržišti Machane Jehuda, který stál na 14 lidských životů a 150 zraněných civilistů. Na druhé straně se musel vypořádat s Arafátovou rozhořčenou bezmocí vůči izraelským opatřením. Mezi těmito mantinely se Dennis Ross pohyboval.
Od požadavků k realitě
Jásir Arafát teď utržil velkou ránu. „Mr. President“, jak se nejvyšší představitel palestinské samosprávy s oblibou nechává titulovat, ví, že jeho prestiž klesá doma i ve světě k nule: nenastane-li brzy náprava, bude po ní - a snad i po Arafátově politické kariéře - veta. Proto také očekával od Dennise Rosse pomoc.
Arafát především doufal, že Ross na izraelské vládě vynutí odvolání všech tvrdých kroků z minulých dvou týdnů: izraelské tanky opustí území podléhající samosprávě, izraelská armáda…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
