Výrazné porážky mohou mít ozdravný účinek. Nedávný historický debakl francouzské pravice v předčasných volbách připravil půdu pro důkladné promíchání karet na pravé části politického spektra. Výroky některých pravicových lídrů dávaly naději, že by se ve Francii konečně mohla objevit moderní liberální a konzervativní politická uskupení. První série personálních změn ve vedení pravicových stran zatím tento vývoj potvrzuje jen částečně.
Bez velkých třenic se funkce měnily ve Svazu pro francouzskou demokracii (UDF). Otěže Republikánské strany - hlavní formace tohoto konglomerátu sociálně křesťanských a liberálních hnutí - převzal liberál Alain Madelin a okamžitě prosadil změnu názvu strany na Liberální demokracii.
Značně jiný obraz poskytla v neděli 6. července mimořádná konference Chirakova neogaullistického Sdružení pro republiku (RPR), jež jako „prezidentova strana“ nese rozhodující zodpovědnost za volební porážku.
Ve stínu konfliktů
Neogaullisté, kteří nechtějí být politickou stranou, a proto se prohlašují za hnutí, začínají doplácet na svou zcela nedemokratickou vnitřní organizaci: delegáti národní konference nejsou voleni, ale „vybíráni“ vedením strany(!). Odstupujícímu předsedovi Alainu Juppému se do sálu podařilo prosadit organizovanou klaku svých příznivců, která celému jednání dodala nedůstojný rámec. Pískot a nadávky pravidelně přerušovaly vystoupení řečníků, kteří nepatřili do tábora bývalého premiéra. Přes tuto manipulaci byl…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
