Aby kalhoty držely

Utahování opasků se u nás stalo politickým hitem. Podle opozice i odborů je ekonomické břemeno, které se vláda chystá naložit na občany, příliš těžké. Obavy má i KDU-ČSL, a dokonce i prezident Havel, který nepřímo podpořil Luxův návrh na odložení plánované deregulace cen kvůli přílišným sociálním dopadům. Mluvit o břemenu uskrovňování a utahování opasků je ale přinejmenším nepřesné: přesnější by bylo říci, že se nyní vláda chystá přestat opasek povolovat.

Život nad poměry

Zatím vše vypadá tak, že jedinou sociální vrstvou, která se bude muset v souvislosti s rozpočtovými škrty skutečně uskromnit, jsou státní zaměstnanci, kteří nedostanou čtrnáctý plat. (Člověku přitom zůstává rozum stát nad tím, proč dostanou třináctý!) Podle vládních propočtů by totiž právě jim - s ohledem na míru inflace - mohly letos v celkovém součtu poklesnout reálné mzdy. Pravda, přídavky na děti už nebude (pokud to parlament schválí) tak jako dosud pobírat 95 % rodin, ale „jen“ 80 %. Dvacet procent nejbohatších z nás si tedy bude muset jednou za měsíc odpustit lepší večeři nebo si bude muset koupit o něco levnější zájezd do zahraničí. Ve skutečnosti si však lidé s vyššími příjmy asi vůbec nevšimnou, že přídavky na děti nedostávají, a fakt, že se jich zastává levice a odboráři, zůstane jedním z paradoxů české politiky. Pro chudší vrstvy pak platí dokonce opak: hranice životního minima se od 1. července zvyšuje, a nárok na různé sociální dávky tak získá větší procento rodin…