Uskutečnit neuskutečnitelné

Dvaadvacátého května Boris Jelcin okamžitě propustil teprve loni jmenovaného ministra obrany Igora Rodionova. Prozatímním - dnes už definitivním - nástupcem Rodionova se stal Igor Sergejev, dosavadní velitel strategických raketových vojsk. Nestává se často, aby mocnost, jakou je Rusko, tak rychle střídala své ministry obrany. Podívejme se proto na příčiny, obecněji řečeno na poměry v celé ruské armádě.

Mezi Jelcinem a generály

Když loni v létě učinil prezident Jelcin ze svého dočasného spojence, generála ve výslužbě Alexandra Lebedě, šéfa vlivné Bezpečnostní rady, očekávalo se, že mnohokrát slibované reformy ruské armády konečně začnou. Tehdejší ministr obrany Pavel Gračov je totiž nejen nenastartoval, ale sám se zapletl do řady korupčních i ryze kriminálních afér. Lebeďovi se podařilo zastavit krveprolití v Čečensku a poté prosadil na místo odvolaného Gračova Igora Rodionova. Lebeď i Rodionov byli rozhodnými zastánci reforem žádaných Jelcinem, a tak se zdálo, že vše je na dobré cestě.

Rodionov se po nástupu do úřadu vyslovil pro zeštíhlení stavů armády o 300 tisíc mužů a snížení počtu bojových divizí ze 78 na pouhých 12 operačních jednotek, vybavených nejmodernějšími zbraňovými systémy. Ale Jelcinův příslib daný světu, že ruská armáda se bude plně profesionalizovat do roku 2000, pokládal od počátku za neproveditelný, zejména pro nedostatek financí.

Sám Rodionov, jenž chtěl nepochybně reformu uskutečnit v její nejpřijatelnější podobě,…