Karel Van Miert, komisař zodpovědný v Evropské unii (EU) za hospodářskou soutěž, minulý měsíc oznámil, že jeho úřad chystá rozsáhlou ofenzivu, jejímž cílem je podstatné zpřísnění podmínek pro udělování státních dotací z rozpočtů a fondů EU. Důvod? Spolu s tím, jak stagnuje dynamika ekonomického růstu a roste nezaměstnanost, se v Unii závratně zvyšuje počet případů, kdy se její jednotliví členové snaží pomocí dotací zachraňovat problémová odvětví svých národních ekonomik.
Genscherův manévr
V 80. letech bylo zneužívání státních dotací tradičně spojováno s chudšími členy Unie. V poslední době se však ukazuje, že i ostatní vlády v této oblasti své problémové partnery minimálně dostihly. Komise ve svém nedávno schváleném Přehledu státních dotací v EU konstatuje, že „mezi jednotlivými zeměmi existují obrovské rozdíly co do objemu udělených státních subvencí“, a obává se, že obrovské sumy, kterými dnes státy subvencují svůj průmyslový sektor, „mohou ohrozit fungování jednotného trhu a posléze i ekonomickou a měnovou unii“. Statistiky v tomto ohledu hovoří jasně. Největší dotace průmyslu poskytují Německo, Francie, Itálie a Británie, jejichž podíl na celkovém objemu subvencí v EU vzrostl z 82 % v letech 1990–1992 na 85 % v období 1992–1994 (nejpozdější období, z něhož má nyní komise dostupná data). Ve stejné době naopak poklesl podíl dotací čtyř nejchudších členů Unie - Řecka, Portugalska, Španělska a Irska - z 9,3 % na 8,3 % celkového objemu státních…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 25 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
