Tomáš Špidlík (nar. 1919) vstoupil na začátku 2. světové války do jezuitského řádu, už skoro padesát let žije v Itálii, vystudoval v Římě Papežský institut východních studií, přednáší a píše o spiritualitě křesťanského východu. Nyní ve velehradském nakladatelství Refugium vydal v koedici s římskou Křesťanskou akademií překlad (z loňského francouzského vydání) své knihy Ruská idea, jiný pohled na člověka. Jde o třetí svazek trilogie, jejíž první díl nazvaný Spiritualita křesťanského východu s podtitulem Systematická příručka (1978) vyšel česky v Římě roku 1983.
Popis ruského ducha
Název knihy obměňuje tituly děl ruských myslitelů (V. Solovjev, V. Ivanov, N. Berďajev), avšak její autor nepředkládá další příspěvek do staletého sporu o „smysl“ ruských dějin, o povahu pravoslavného náboženství, o „poslání“ Ruska či „ruské duše“. Špidlík označuje za předmět svého zkoumání „ruského ducha“ čili „vědomí“, jež lidé mají o své existenci. Nejde mu ani o popis rozdílů mezi západním a východním křesťanstvím, ani o jakkoli tendenční kritiku nebo naopak apologii kulturní zkušenosti odlišné od jeho vlastní. „Slovanský východ“ chápe jako doplněk civilizace západní Evropy, nikoliv jako dodatek či součást. V závěru Spirituality, prvního dílu trilogie, dokonce připomíná, že latinská církev „má původ v církvi řecké, je jakoby větví na jejím kmeni“. Doplněk znamená u Špidlíka ono Jiné, bez něhož by Vlastní nebylo myslitelné, neboť se navzájem doplňují a osvětlují. Zdá…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
