Operace chorého srdce Borise Jelcina, která proběhla ve stejný den, kdy Američané volili prezidenta, naplnila, máme-li věřit oficiálním prohlášením Kremlu a západním specialistům, nejoptimističtější varianty z možných. Řada věcí však přesto zůstává nezodpovězena. Jde přitom o otázky snad ještě závažnější než ty, které vyvolávala binární představa pouze úspěšného, či naopak pouze fatálního završení Jelcinovy operace.
Jak předávat moc
Otázka techniky předání moci, tedy dočasného delegování prezidentských pravomocí na premiéra Viktora Černomyrdina a poté jejich zpětného převzetí, je hned první na řadě. Mechanismus předání, převzetí a navrácení pravomocí byl ve světovém i ruském tisku diskutován ještě v dobách, kdy byla potřeba Jelcinovy operace nejednou zpochybňována. Vyjadřovat se k němu museli i nejvyšší ruští představitelé. Šéf Jelcinova aparátu Anatolij Čubajs tehdy veřejnost uklidňoval tvrzením, že prezident se vzdá výnosem svých pravomocí v premiérův prospěch jen na pouhých pár hodin, jež stráví v narkóze.To by ovšem znamenalo, že klíčový symbol pravomocí a moderní varianta „říšského jablka“, tedy tzv. jaderný kufřík zajišťující kontrolu ruských jaderných zbraní, se musí vrátit do rukou prezidenta v okamžiku, kdy nabude moci. Což by zase naznačovalo, že existuje jiný, Jelcinem předem podepsaný výnos o tom, že se mu pravomoci vracejí v okamžiku, kdy nabude vědomí a bude „orientován v prostoru a čase“.Během Jelcinovy hospitalizace se neustále…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
