Nechci se tajemně usmívat

Ing. PAVEL BRATINKA (nar. 1946 v Bratislavě) vystudoval fyziku pevných látek na ČVUT v Praze. Vědeckou kariéru musel ukončit v roce 1974 - byla to odveta za jeho aktivity v disentu. Poté pracoval v Úklidu Praha jako myč oken, později v Metrostavu jako kotelník. Po listopadu 1989 se stal poslancem Federálního shromáždění za OF. Je jedním ze zakladatelů ODA a jejím místopředsedou. V letech 1992–96 byl náměstkem ministra zahraničí, v současné vládě je ministrem bez portefeuille. Řídí činnost několika významných vládních institucí: Rady pro zpravodajskou činnost, Rady pro národnosti, Rady pro výzkum a vývoj, Rady pro nadace a je výkonným místopředsedou vládního výboru pro zdravotně postižené občany. Je ženatý, má čtyři děti.

Co si myslí člověk, který řídí Radu pro zpravodajskou činnost, o tajných službách? Jejich existence mnoha lidem potvrzuje představu, že chod světa je řízen pomocí intrik.

Nemyslím si, že by tajné služby měly prsty ve všem, co se stane. Jsem stále více přesvědčen, vlastně jsem si skoro jist, že dlouhodobé dějiny určují lidé z ulice. Jak myslí, co říkají, čemu se smějí, čeho si váží - to určuje běh světa. Žádné tajné služby, notabene nějací velcí intrikáni. Tajné služby většinou jen informují o tom, co se děje. To nemůže ovlivňovat běh světa. Svět ovlivňují morální preference lidí. Je pravda, že tajné služby dělaly obrovské špinavosti: historie je plná intrik, podplácení, šíření dezinformací. Existovaly i…