Švýcaři začínají mít strach o svou pověst. Britská vládní zpráva i německá televizní stanice ARD formulovaly obvinění jasně: Švýcarsko mělo zpronevěřit majetek obětí nacismu i samotných nacistů v miliardové výši. Británie udává částku 2,7 miliardy švýcarských franků, samo Švýcarsko mezitím připouští 1,7 miliardy. Světový židovský kongres objevil tajné dokumenty, podle nichž měl Švýcarský červený kříž deponovat peníze obětí právě ve Švýcarsku. Další dokumenty dokazují kšefty s klenoty obětí deportovaných do koncentračních táborů. A účel? Tyto prostředky měly - spolu s prodejem nacisty uloupeného zlata - především financovat Hitlerovu válku: jimi Německo platilo firmám neutrálních států (například švýcarské Bührle Oerlikon) za dodávky zbraní. Na poválečné černé listině těchto firem se ocitlo mnoho švýcarských podniků; v této souvislosti se dokonce mluví o „centrálním významu“ Švýcarska.
Kdyby nebylo Boha
Samo Švýcarsko obvinění relativizuje nebo odmítá. Seriózní tisk je označuje za „spekulaci“, „fantazii“, „podezřívavou kampaň“, za níž prý stojí „konkurence a profesionální vylepšovači světa“. Budoucí výsledek práce kontrolní komise, obdařené „drakonickými plnomocemi“, je předem zpochybňován, neboť komise je „zahnána do úzkých“ a bude jednat „pod nátlakem“. Historik Georg Kreis, jenž se k věci opakovaně vyjadřuje, poukazuje na momentální „mimořádnou důležitost - právě pro naši dobu“ výzkumu středověku a zastává názor, že "není žádný důvod se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
