Poté, co byl loni v září Petr Nečas (ODS) jmenován prvním náměstkem ministra obrany, rozčílil svou razancí týkající se názoru na stav a budoucnost armády dosavadní lidovecké vedení rezortu natolik, že dnes můžeme hovořit o malé personální válce. Nový muž se postavil proti plánům ministerstva na modernizaci čtyřicet let starých stíhaček Mig-21, nesouhlasil s návrhem na přestavbu dvou set padesáti tanků T 72 a „vážně narušil“ soutěž o tzv. štábní informační systém, protože mu nebylo stoprocentně jasné, zda budou počítače vítězné firmy komunikovat s technikou NATO. Když se pak v závěru roku ještě veřejně distancoval od návrhu koncepce budoucí armády vypracované ministrem Vilémem Holáněm, padla do poháru trpělivosti poslední kapka: ministr Holáň se rozhodl vzpurného náměstka odvolat. Vzápětí ovšem zjistil, že to nebude jednoduché. Křeslo se totiž náhle zatřáslo i pod ním.
Klaus se zlobil
Listopadové jednání, na němž ekonomičtí ministři neschválili Holáňovu vizi české armády roku 2005, proběhlo údajně v poklidu. Šéf rezortu obrany si ze schůzky odnesl řadu připomínek, co jeho kolegům v návrhu koncepce schází (např. analýza možných bezpečnostních rizik, střízlivá obranná strategie a jí odpovídající rozvaha o velikosti našeho budoucího vojska). V rekordním čase necelých dvou měsíců se pak Holáň pokusil o reparát. Podal další návrh, avšak ještě předtím, než jej vláda stihla projednat, distancoval se od ministrovy práce náměstek Nečas. Vadilo mu, že se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
