Lékařský odborový klub vyhlásil na 25. a 26. března dvoudenní výstražnou stávku. Na rozdíl od diskusí o jednodenní stávce počátkem listopadu tato zpráva velké vzrušení nevzbudila. Spíše všechny uklidnila: politici už vědí, že je nic horšího do voleb nepotká, a občanům stačí slib odborářů, že je v akutních případech neodmítnou. Pragmatismus ministra Stráského se tedy osvědčil, a to i přesto, že skutečným vítězem zdravotnického boje o peníze se stal někdo jiný.
Lišák ministr
Klid na zdravotnickém poli paradoxně přineslo předvolební období. Nepřehledné spory v rezortu přišly o politický náboj z několika důvodů. Lékařští odboroví lídři ani předsedové komor nemají solidní kontakty s levicovou opozicí, a charismatický šéf LOK Rath se spojil s Dienstbierovou SD-LSNS, jejíž účast v příštím parlamentu je velmi nejistá. Mimo hru se také dostalo hlavní politické téma, změna způsobu financování zdravotnictví. Každý jasně vidí, že rozhodnutí o dalším vývoji systému přinesou až volby. Programy politických stran mohou nabídnout dvě cesty: posílení státního dohledu, jak navrhují sociální demokraté, anebo dotažení liberálních reforem včetně další privatizace a důrazu na odpovědnost pacienta, což by měla doporučit ODS.Hlavní příčinou uklidnění poměrů je ale fakt, že do křesla ministra poprvé od listopadu `89 usedl politik. Podobně jako na konci roku `92 Janu Stráskému nestouplo do hlavy, že je de facto posledním prezidentem Československa, ani dnes netrpí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
