„Musíme být připraveni jednat za hranicemi kdykoliv a za každé situace,“ napsal v roce 1934 ve své knize „K profesionální armádě“ jistý plukovník de Gaulle. Tehdy ho nikdo ve Francii nebral příliš vážně a jeho knihou, jež vyšla v nákladu jen několika set výtisků, se údajně inspiroval hlavně německý generální štáb.Od té doby utrpěla Francie debakl ve třech důležitých válkách - světové, indočínské a alžírské, ale její vojenská doktrína se příliš nezměnila. Základem se sice stala v šedesátých letech nezávislá jaderná síla, ale idea velké pozemní armády založené na odvodech přetrvala.
Zlom po 200 letech
Se zásadní reformou celé armády a její obranné doktríny přišel před dvěma týdny teprve prezident Chirac. Chirakem navržený projekt, který bude v nejbližších měsících projednáván v parlamentě, je technicky největším zásahem do života armády od alžírské války, po jejímž ukončení bylo potřeba snížit početní stavy ze skoro milionu dvou set tisíc na půl milionu mužů ve zbrani. Postupná profesionalizace armády, kterou Chirac navrhuje, je zároveň hlubokým zlomem ve francouzské republikánské tradici, která všeobecné odvody od Velké revoluce považovala za jeden ze základů socializace v duchu demokratických ideálů.Chirakův šestiletý plán pro léta 1997 - 2002 počítá s plnou profesionalizací na počátku příštího století. Zároveň se početní stavy armády mají snížit z dnešních asi půl milionu na 350 tisíc. To by se mělo nejvíce dotknout právě pozemní armády, která…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
