Veletrh WOMEX v Bruselu: krach, nebo sláva?

Za několik týdnů, 21. ledna 1996, začíná ve festivalovém paláci ve středomořském Cannes 30. ročník hudebního veletrhu MIDEM; obchoduje se tu s rockem, vážnou hudbou a se vším dalším, co dnes vychází na zvukových nosičích. Hlavním motorem veletrhu a světového hudebního průmyslu vůbec jsou gramofonové firmy. Kdysi představovaly izolované ostrůvky se zřetelnou národní tváří a byly propojené spletitou sítí vazeb. Ta časem důkladně zhoustla a proměnila ostrůvky na mezinárodní konglomeráty. Říká se jim major companies, zkráceně majors, a spočítáte je na prstech jedné ruky. Všechny sledují své finanční cíle jako chladní, neosobní roboti. Skvěle ovládají marketing, koordinaci, a fungují tím lépe, čím je náklad alba vyšší. S menšinovými žánry si ale zpravidla nevědí rady a ani se o ně nezajímají. Zajímavé a neobvyklé hudební projevy se dostávají na veřejnost zpravidla jinými cestami.

Světová hudba u nezávislých producentů

Na letošním MIDEM se registrovaly více než tři tisíce firem z nejrůznějších oblastí hudebního podnikání. Takovou mamutí akci může málokdo ignorovat, ale zároveň to nemusí být ta nejúčinnější metoda pro všechny. V průběhu desetiletí se souběžně s majors rozvíjela i scéna nezávislých, indies (independents companies).Důležitým impulzem k nástupu malých firem, které často řídí jediný člověk, bylo zlevnění nahrávací technologie v 70. letech. Indies a majors dnes představují dva zcela odlišné druhy práce, a často i hudby.Nezávislý hudební…