Pětadvacet miliard korun bude stát výstavba tzv. I. železničního koridoru - trati spojující Děčín, Prahu, Brno a Břeclav. Po jejím dokončení v roce 2000 se nejen zrychlí spojení mezi Berlínem a Vídní o tři hodiny, ale Česká republika získá i napojení na tzv. evropskou dopravní osu, která spojuje největší evropská města a na níž vlaky mohou jezdit vyšší rychlostí (kolem 200 km/hod). Stavbu schválila už vloni česká vláda, která na ni zároveň ze státního rozpočtu uvolnila devět miliard korun. Už první veřejná soutěž na dodávku stavebního materiálu (pražců) v hodnotě dvou miliard korun však přinesla neočekávané komplikace.
Rychlovlak za superpeníze
Devět miliard korun samozřejmě na stavbu koridoru nestačí (mimochodem: kromě výstavby tratě bude třeba dalších šest až sedm miliard na nové vlakové soupravy), a proto kabinet garantuje úvěry ve výši dvanácti miliard od světových investičních bank. Evropská banka pro obnovu a rozvoj poskytla úvěr ve výši 1,5 miliardy korun, německé banka KVW půl miliardy a japonská EXIM 3,4 miliardy. Tyto úvěry mají neobyčejně výhodnou úrokovou sazbu - kolem jednoho procenta. Něco přes jednu miliardu pokryjí peníze z grantu Phare. Největším věřitelem by se však podle předběžné dohody měla stát Evropská investiční banka (6,8 miliard korun). Smlouva, kterou s bankou nedávno podepsalo Ministerstvo dopravy, však počítá jen se čtyřmi miliardami korun. Budínského úředníci ale neztrácejí optimismus. „O zbytku budeme ještě jednat,“…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
