Co bude po bezvládí
Také v Bulharsku vyhráli volby postkomunisté
Bulharsko se před týdnem znovu zařadilo mezi východoevropské země, v nichž vládnou postkomunisté. Tento fakt příliš nepřekvapí - vždyť v pětileté éře svobody vládli v Sofii bývalí komunisté více než čtyři roky. Pouze necelých dvanáct měsíců měl moc v rukou Svaz demokratických sil, který zvítězil v druhých parlamentních volbách na podzim 1991 a poté utvořil vládní koalici s Hnutím za práva a svobody, jež zastupuje silnou tureckou menšinu.Po pádu této vlády mělo Bulharsko téměř dva roky v podstatě úřednický kabinet premiéra Ljubena Berova. Ten byl však odkázán na libovůli postkomunistů. Prosadil sice některé zásadní hospodářské reformy, ale roztříštěný parlament letos útočil na vládu zleva i zprava tak intenzívně, až znechucený Berov podal v září demisi.
Nemohlo to skončit jinak
Předčasné volby následovaly 18. prosince. Proběhly po období faktického bezvládí a ve velmi tíživé hospodářské situaci. Vláda antikomunistického Svazu se soustředila více na proklamování reforem než na jejich uskutečňování. Zpoždění, které zavinili zejména ještě předtím vládnoucí postkomunisté, už Berovův kabinet nebyl schopen dohnat.Země prakticky neprošla ekonomickou transformací. Proběhla sice malá privatizace, ale velká fakticky dosud nezačala. Relativní stabilita skončila přibližně v polovině letošního roku. Kurs leva klesl na polovinu, drasticky se zvýšily ceny a životní úroveň - na balkánské…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
