Zbitá generace
Zbitá generace
Kde leží hranice mezi výchovou a týráním dětí
Devítiletá Veronika se zabila skokem z pátého patra brněnského činžáku. Stalo se to poslední den před Prvním májem, když se protáhla schůzka skautského oddílu a ona přišla domů později. Vysokoškolsky vzdělaní rodiče jí hrozili výpraskem a děvče dalo před dalším řezáním gumovou hadicí přednost sebevraždě.„U nás nikoho ani nenapadne uvažovat, jestli je správné užívat při výchově dětí násilí,“ říká zástupce ředitele Státního zdravotního ústavu Kamil Provazník. Aby se o problému vůbec dalo mluvit, tak se ho rozhodl s kolegy z III. pražské lékařské fakulty zmapovat. Průzkum čtyř set pražských dětí potvrdil očekávání: alespoň jednou měsíčně dostane výprask devět z deseti dětí ve věku 10–11 let, kopanec každé třetí dítě (častěji dívky). Na modřiny nebo škrábance od rodičů si zvykla skoro polovina nejmladší generace.
Škola není kojná
Profesor Provazník připouští, že Češi nebijí své děti častěji než okolní národy. Fyzické tresty jsou v celé střední Evropě legitimní „odjakživa“. Důvody se dají podle profesora Provazníka těžko odhalit. Určité vodítko nabízejí údaje z průzkumu: příčinou téměř poloviny trestů jsou špatné známky ve škole. To podporuje teorii brněnského profesora Kotulána, který tvrdí, že zvyk „ruční výchovy“ přešel do rodin z tradičního prusko-rakouského školství: když Marie Terezie a Bedřich Veliký zaváděli státní školy, přijímali na učitelská místa vysloužilé vojáky a ti…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
