Trest smrti
Trest smrti
Ve jménu humanity jsem zapomněli na lidskost
Mnohým se zdá, že zrušením trestu smrti jsme dohnali tzv. civlizované země. I my jsme se tak prý přiřadili k humánnímu postoji, který dnes v evropských státech jednoznačně vítězí. Rušení, respektive znovuzavedení trestu smrti, stejně jako diskuse na toto téma, ovšem zdaleka nejsou nové - trvají už více než 200 let. Počínaje koncem 18.století byl totiž v řadě evropských zemí střídavě rušen a obnovován nejvyšší trest. Kupříkladu v Rakousku byl odstraněn už roku 1787 (obnoven 1803). Obdobně se vyvíjela situace i v jednotlivých státech USA. Na rozdíl od Evropy tam dnes ve většině států trest smrti existuje, přičemž na federální úrovni byl zrušen pouze v letech 1972–76.
Od lidu ke státu
Z dnešního jemnocitného hlediska jsou zarážející formy středověké, respektive předosvícenské justice, zejména pokud jde o množství deliktů postihovaných smrtí i krutost a rozmanitost poprav: stětí, oběšení, upálení, zahrabání zaživa, probití kůlem, čtvrcení apod. Přesto tato krutá justiční praxe nebyla samoúčelná, ale úzce souvisela s potřebou spravedlnosti, resp. spravedlivého trestu. Jelikož v podstatě neexistovalo - a ani existovat nemohlo - státní vězeňství, promítala se míra provinění a škála závažnosti trestných činů do různých a různě odstupňovaných poprav. Spravedlnost a její výkon nespadaly tehdy do sféry státu v dnešním slova smyslu, ale byly daleko blíže těm, jichž se zločinnost přímo dotýkala.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
