Když se řekne dialog
Jak spolu vlastně hovoří Češi a sudetští Němci
Zajímavé výsledky by asi přinesl výzkum, který by položil vzorku české společnosti následující otázku: Co se vám spontánně vybaví, zaslechnete-li slovo „dialog“? A to před rokem 1989 a po něm. Jistému procentu dotázaných by jistě vytanula v paměti marná snaha opozice přimět k dialogu předlistopadovou komunistickou vládu. Závěrem roku 1989 se sice skutečně debatovalo, avšak to už se role žadatele a adresáta každým dnem více a více měnily, až nakonec nevinný pojem „dialog“ skončil potažen mázdrou pokrytectví v titulu sdružení komunistických spisovatelů, kteří odvážně vsadili na dialog s „novou mocí“ několik hodin po dvanácté - v roce 1990.Postupně však výraz „dialog“ získal ve veřejném mínění jiný odstín. Společností začal hýbat požadavek dialogu vyslovený Sudetoněmeckým landsmanšaftem, který - jak čas letěl - začal ústy svého mluvčího stále nehorázněji srovnávat polistopadové české vlády s bývalou vládou komunistickou. Alespoň tak apostrofoval svůj nejnovější povzdech Franz Neubauer před letošním sudetoněmeckým sněmem v Norimberku v interview pro Frankfurter Allgemeine Zeitung. Reprodukovat celý rozhovor je zbytečné - už proto, že se v něm v podstatě jen opakuje vágní nabídka spolupráce ze strany landsmanšaftu s českou vládou. Samozřejmě ale za něco, co již dnes v Čechách všichni vědí. A k tomu patří onen nepolapitelný dialog.Citované interview nemá cenu přibližovat i z jiného důvodu:…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
