Propojený svět: Vím, že nevím to, co vím
Na téma postmodernismus
Informace má dnes větší cenu, než za kolik stojí. Směnný obchod s nimi nebývalou čilostí bují. Za zprávu o tom, co se dnes nestalo, je možno dostat obratným handlem několik jiných, neméně důležitých zpráv, vypovídajících o tom, co se dozajista nestane. Vytváří se tak zasvěcený okruh těch, kteří vědí. Vědí co?Neustálým opakováním a zdůrazňováním tvrzení o potřebě informací se stává potřeba a hlavně právo na informaci jedním z nejneochvějnějších dogmat.Chcete-li se zúčastnit tohoto obchodu zprávami, je třeba s nimi nějakým způsobem zacházet: vlastnit je, tvořit i vytvářet, oprašovat, přepisovat, skladovat, kupovat a vyměňovat, vztahovat je k místu, kde se právě nacházíte, nebo jinak se na nich podílet.Přesto není zcela zřejmé, co informací v takovém světě informací je a co jí není, zda a o čem informace vypovídá, není-li pouze in-formací, neznamená-li in-formování vlastně z-tvarování, manipulaci. Často se zdá, že ano.Dále není zcela jasné, zda do oběhu vyslaná zpráva je vždy o tomtéž, jako zpráva přijatá, ani je-li o něčem. Nezřídka se zdá, že není. Pro koho je pak určena a jak má působit?
Divadlo naruby
V postmoderním světě se většina rolí obrací. Není zde žádná minulost, jenom budoucnost (co nebylo přeložitelné, bylo opuštěno, skutečnost je převedena na univerzálně kolovatelný nápis), a ta je všude, kam se obrátíme. Hodiny již neměří čas.Mluvčí v postmoderním světě vypovídá…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
