Kdo odpovídá za svět
Japonsko a Německo se ucházejí o stálé místo v Radě bezpečnosti
Za osmačtyřicet let existence Spojených národů se výrazně proměnil poměr sil ve světě a mnohokrát i jeho mapa. Nejvyšší orgány OSN však zůstaly - s výjimkou rozšíření počtu nestálých členů Rady bezpečnosti ze šesti na deset - beze změny. Diskuse o tom, zda a jak by se vrcholné orgány OSN měly přizpůsobit politickému a hospodářskému vývoji, probíhají už dlouho. Nejdůležitější bod v úvahách o budoucnosti Rady bezpečnosti představuje případný status stálého člena pro Japonsko a Německo. Oba státy sdělily, že se o něj budou ucházet; Spojené státy jejich aspirace jednoznačně podporují, postoj Británie a Francie je rezervovanější.
Složení Rady je anachronismem
Důvodů, aby k Británii, Číně, Francii, Rusku a USA, které jako vítězné mocnosti druhé světové války vzaly do rukou hlavní díl péče o bezpečnost světa, přistoupily i dvě mocnosti kdysi poražené, je několik. Nejpodstatnější je hospodářská a politická váha Japonska a Německa v mezinárodním společenství, kterou struktura OSN, konzervující vlastně situaci roku 1945, nijak neodráží. Koncept Rady jako sdružení někdejších vítězů přežil konec studené války i rozpad Sovětského svazu; není přitom důvod, proč by takto měl přežívat dál.Postojem k irácké okupaci Kuvajtu Rada bezpečnosti získala důvěru a vyvolala zdání, že dokáže podobné konflikty napříště řešit. Její stanoviska ve věci bývalé Jugoslávie sice tento…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
