Měnové hlavolamy
Měnové hlavolamy
Jaký osud čeká československou korunu
Na poslední schůzce HZDS a ODS bylo ujednáno, že konečným cílem obou politických stran po rozdělení Československa je vytvořit dvě samostatné měny s pevným kursem, nejprve 1:1. Podle Václava Klause není zatím pravděpodobné, že by k rozdělení jednotné měny došlo již 1.1.93. K obsahu dohody se ještě vyjádřil místopředseda ODS Miroslav Macek: Není tak těžké něco domluvit (celní unii, kurs apod.), ale problém je takové dohody a ustanovení udržet. Od 1.ledna nás ještě dělí čtyři měsíce. Vyplatí se tedy rozebrat všechny varianty osudu československé měny či vzájemného vztahu dvou samostatných měn.
Společná měna, společná emisní banka
Z čistě teoretického hlediska lze i ve dvou samostatných státech zachovat společnou měnu s jednou centrální bankou. Ta by mohla přesunout některou agendu na republiky (federální ústředí by se mohlo koneckonců i přejmenovat), ale musela by si zachovat základní funkce, bez kterých je takové řešení nemyslitelné: emisi bankovek, správu zlatých a devizových rezerv, regulaci vývoje platební bilance, všechna rozhodnutí o měnové politice, stanovení pravidel bankovního dohledu, zajištění vztahů s mezinárodními institucemi a ještě mnoho dalších. To ale není všechno: obě republiky by se musely dohodnout (a dohodu právně zajistit) na jednotném přístupu v postupné liberalizaci (či regulaci) cen, udržení přibližně stejného vývoje inflace a úrokových sazeb, na základních…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
