Jak se zbavit demokratů
Volební boj za ideální společnost
Demokracie se rodí ze sporu a spor neustále obnovuje. Stanovuje postupy, podle nichž může být každý konflikt dočasně rozhodnut, ale také znovu nastolen jako problém. Politici i veřejnost ale občas tuto podstatu demokracie zkreslují. Nahrazují ji vidinou harmonie a samozřejmé spravedlnosti, jakýmsi „politickým komunismem“, ve kterém se občané na všech rozumných věcech snadno dohodnou, netouží po moci a nederou se na výslunní. V táboře těchto politických utopistů sice nacházíme překvapivě velké procento lidí, kteří byli svázáni s minulým režimem, ale nedostatek realismu nemůžeme chápat jen jako účelový a laciný postoj opozičních levicových stran. Snadno jej rozpoznáme i na pravici nebo mezi bývalými disidenty. Projevuje se očekáváním, že zákony budou všem prospívat a nikoho nebudou omezovat, parlamenty snadno dospějí ke konsensu, povládne odpovědnost a dobrá vůle. Vidina takové demokracie s velkým D je však dobrá jen k jedinému: k potírání praktických demokratů.
Umění strategie
Je-li demokracie sporem, pak také demokratická scéna je zákonitě kolbištěm, na němž „bojují“ a vášním soutěže propadají lidé i celé organizace. Strategie je uměním zaměřit své síly tak, aby bylo dosaženo žádoucích cílů s minimálními náklady, bezpečně a bravurně. Ke každé možné vlastní akci je třeba zvažovat, jak může být pochopena případnými spojenci a protivníky a jak jejich reakce změní náš budoucí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
