Boj o sovětský model
Nevyřešená otázka následnictví Jugoslávie
I nejzarytějším zastáncům zachování Jugoslávie již dochází, že tento útvar nevzkřísí ani ta nejlepší terapie. Jugoslávie jako taková už neexistuje, zůstaly jen republiky, které rozpad „přežily“, jak praví mírový vyjednavač lord Carrington. Jsou to mezinárodně uznané Slovinsko a Chorvatsko, zatím neuznané Bosna- Hercegovina a Makedonie a tandem Srbsko - Černá Hora. Právě ten hájí představu federativní Jugoslávie, od níž se jednotlivé republiky „odtrhly“, ale navzdory jeho úsilí se mezinárodní diplomacie již delší dobu zabývá otázkou, zda by i tato poslední dvojice neměla být uznána jako samostatný stát.
Kontinuita Jugoslávie je v srbském zájmu
Srbsko s Černou Horou si však uznání nepřejí. Jejich postoj má hluboké důvody: uznání je podmíněno respektováním lidských a národnostních práv. Jak prohlásil počátkem března jeden z vedoucích srbských politiků B.Jovič, „v tom případě by po nás chtěli, abychom Albáncům dali nejen autonomii, ale i republiku, totéž by po nás žádali pro Maďary a Muslimy, možná že i pro Bulhary… Nesnažíme se udržet kontinuitu Jugoslávie proto, že bychom byli do ní zamilovaní - víme, že už neexistuje -, ale proto, že je to v našem zájmu“. I když přehlédneme myšlenku o podřízenosti lidských práv zájmům státu, je tento citát zajímavý už tím, že otevřeně mluví o neexistenci Jugoslávie. Zdá se totiž, že dnešní srbská politika nemá v této otázce jasno. Někteří…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
