Švédsko a Pobaltí

Když v lednu sovětská vojska začala v Pobaltí střílet, tajil se Švédům dech víc, než kvůli válce s Husajnem. Aspirace Baltů na samostatnost tu prožívají velmi intenzívně: jednotlivci, tisk i úřady. „Nejbližším cizím hlavním městem je pro nás Tallin,“ řekla mi ve Stockholmu šéfredaktorka největšího deníku Dagens Nyheter. Každé pondělí se tu na hlavním náměstí koná demonstrace na podporu Pobaltí, kde za masové účasti promlouvají švédští i cizí poslanci a ministři.

Švédsko začalo před pár lety intenzívně obnovovat kontakty s baltskými státy, které už daleko přesáhly oficiální rovinu. „Existují dnes mezi organizacemi, průmyslovými podniky i jednotlivci a je jich tolik, že na ministerstvu je už ani nemůžeme vést v patrnosti,“ říká tajemník švédského ministerstva zahraničí Peter Tejler.

Nezávislé baltské státy však Švédsko zatím neuznává. K takovému uznání vyžaduje, podobně jako většina jiných zemí v duchu mezinárodního práva, tři kritéria: „Území, obyvatelstvo na tomto území a vládu, která nad tímto územím vykonává svrchovanou a účinnou kontrolu,“ jak prohlásil ministr zahraničí Sten Andersson. A zvlášť poslední události ukázaly, že baltské vlády své území dosud nekontrolují.

Kdy tedy bude Švédsko ochotno baltské státy uznat? „Ihned, jakmile bude existovat smlouva s Moskvou o uznání nezávislosti baltských republik,“ říká Peter Tejler. Přítomnost sovětských vojsk by nemusela být na závadu. Jediné řešení vidí Stockholm v přímých jednáních mezi Rigou,…