Byzantské bratrství
Řecko hledá spojence v Srbsku
Deklarace o Jugoslávii, kterou přijalo Evropské společenství 8.listopadu na římském zasedání své Rady ministrů, znamená výrazný obrat v řešení jugoslávské krize. Poprvé nezůstalo jen u slov a evropský mechanismus se pohnul k činu: proti Jugoslávii budou zavedeny ekonomické sankce, přičemž Společenství „se rozhodlo pro pozitivní kompenzační kroky vůči těm, kteří spolupracují na celkovém politickém řešení vycházejícím z ES“. Přeloženo do běžného jazyka to znamená ekonomickou blokádu Srbska a jeho stoupenců v srbském táboře.
Řecká specifika
Římskému rozhodnutí předcházela několikatýdenní polarizace v samotném Evropském společenství. Německo, Belgie a Lucembursko požadovaly okamžité ekonomické sankce a mezinárodní uznání těch republik, které o to žádají. Na druhé straně stálo Řecko, které pohrozilo v případě jakýchkoli protisrbských sankcí vetem. Kvůli specifickému postavení Atén by prý totiž potrestání Srbska znamenalo trest i pro Řecko.Dvacátého osmého října si na zasedání Rady ministrů Řecko vymohlo týdenní odklad jednání o sankcích. Týden nato, 5.listopadu, však Slobodan Miloševič v Haagu předložené návrhy na řešení krize odmítl. Bylo jasné, že chce-li si Evropské společenství zachovat tvář, musí něco podniknout. Zásadou evropského rozhodování je ale konsensus a tomu stála v cestě řecká vstřícnost vůči Srbsku.Athénské argumenty byly jasné: přes Bělehrad proudí asi polovina řeckého vývozu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
