Irská republikánská armáda (V)

Irská republikánská armáda (V)

Osmdesátá léta: hladovky a semtex

Když začal Bobby Sands 1.března 1981 odmítat jídlo, vzbudila tato událost jen nepatrnou pozornost mimo území Irska. Dokonce i tam jen málo lidí od hladovky něco očekávalo, protože Sands (a 39 dalších) podobný půst přerušil teprve před dvěma měsíci.Pro vedení IRA byly hladovky zoufalou sázkou do loterie. Statut vězňů zvláštní kategorie přestal pro vězně z IRA platit v roce 1976 a úřady byly rozhodnuty s nimi zacházet stejně jako s řadovými zločinci. Vězňové se postavili na tvrdý odpor. Nejprve odmítli vězeňské oblečení a chodili zabaleni jenom do dek, a když vedení věznice požadovalo, aby při vynášení mís s výkaly na sobě měli vězeňské šaty, přerostla celá záležitost do špinavého protestu. Vězňové rozetřeli nahromaděné výkaly po zdech, aby mohli spát na podlaze. Boj mezi oběma stranami byl tak zarputilý proto, že předmět sporu se dotýkal nejcitlivějších strun v srdci IRA.Teroristé jsou pevně přesvědčeni, že jsou vojáky bojujícími ve válce, a podmínky ve vězení do roku 1976, kdy chodili v civilních šatech, nepracovali, měli povoleny zvláštní návštěvy a svůj život si řídili v podstatě sami, je v tom jen utvrdily. Přijmout stejné zacházení jako obyčejní zločinci by pro jejich morálku znamenalo zdrcující zásah. Špinavý protest sice dosáhl určité mezinárodní odezvy, ale nic se nezměnilo. Hladovka byla posledním východiskem, a kdyby měla ztroskotat, vypadala by situace beznadějně.

Deset…