Sen o kanálu
Po listopadu 1989 se řada odpůrců betonové totality domnívala, že budování kanálu Dunaj-Odra-Labe je odzvoněno. O akciové společnosti Ekotrans Moravia pak tiše předpokládali, že se sama rozpustí.
Po listopadu 1989 se řada odpůrců betonové totality domnívala, že budování kanálu Dunaj-Odra-Labe je odzvoněno. O akciové společnosti Ekotrans Moravia pak tiše předpokládali, že se sama rozpustí.
Profesionální budovatel se nevzdává
Jenže ten, kdo se jednou etabloval jako profesionální budovatel a projektant vodních cest, ten se nehodlá jen tak vzdát a zabývat se vlastní rekvalifikací. Akciová společnost, založená ještě před rokem 1989, se snu o velkém průplavu nevzdává a vede reklamní kampaň mj. i na schodištích pražského metra. Její mluvčí dokonce v Hospodářských novinách tvrdí, že stát v minulosti ani dnes nenašel sílu ani formu k faktické a cílevědomé činnosti v oblasti rozvoje vodní dopravy. Odpovědnost státu prý supluje právě Ekotrans Moravia. Žádá zřízení nového státního úřadu pro rozvoj vodních cest a vynáší nový trumf: sociální aspekt.
Je proto potřebné znovu uvést důvody, které odpůrce projektu vodní cesty vedou i k veřejnému vyslovování nesouhlasu nebo alespoň pochybností.
Osobní doprava má přednost
Nákladný průplav především neřeší problém osobní dopravy (pokud nebudeme uvažovat o nasazení zvláštních vznášedel přeskakujících plavební komory). Kupodivu se nenašla žádná podobná akciová společnost, která by chtěla podnikat v naší chaotické a pomalé železniční dopravě. Není jasné, kdo má stavět a financovat plánované vysokorychlostní železnice. Na stavbu nových dálnic se velmi těžko shánějí peníze v cizině a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
