Vrátit Romům sebevědomí

Bílý gadžo se může divit, že si romská inteligence přeje rozvíjet specifickou romskou kulturu. Nebylo by daleko jednodušší ji prostě nechat a snažit se splynout s kulturou většiny, s níž Romové žijí?

„Proč to nedokázal český nebo slovenský národ?“ odpovídá na otázku v záhlaví JUDr.Orlet Gejzar, který je ve federální Romské občanské iniciativě odpovědný za sociální a hospodářskou oblast. „Proč ani oni nepodlehli Němcům nebo Maďarům? Vždyť Němci a Maďaři říkali totéž: tvoříme vám podmínky, abyste se stali dobrými Němci nebo Maďary.“ A doktor Gejzar s úsměvem dodává: „To, z jakého hnízda člověk vyrostl, se už nedá spravit.“

V redakci romského časopisu Lačho Lav (Dobré slovo) na pražských Vinohradech vysvětluje romská spisovatelka Margita Reiznerová svou angažovanost v romské kultuře takto: „Nebylo mi to jedno. Nebylo mi jedno, když jsem viděla, jak naše romské děti končily ve zvláštních školách, i když nebyly hloupé. Nemohlo mi být jedno, když jsem viděla, že romská kultura stojí na okraji, že jako folklór předvádíme gadžům hudbu a sami nemáme nic.“

Jedna knížka a jeden časopis

 - to je všechno, co si víc než půlmiliónová romská populace Československa dnes může ve své mateřštině přečíst.

Sborník Kale ruzi (Černá růže) uspořádala PhDr.Milena Hübschmannová a vydala jej v Hradci Králové v roce 1990. Knížka přináší ukázky z tvorby asi dvaceti romských autorů z celého Československa v romském originále i v českém překladu. Na Slovensku…