Opozice v novém parlamentu
Mimořádná pozornost albánské veřejnosti byla v posledních týdnech upřena k novému parlamentu, zformovanému ve volbách z 31.března a 7.dubna.
Mimořádná pozornost albánské veřejnosti byla v posledních týdnech upřena k novému parlamentu, zformovanému ve volbách z 31.března a 7.dubna. Mocenská garnitura Albánské strany práce vstupovala do Lidového shromáždění s vědomím, že o své maximální i minimální cíle - tedy uchování svého výsadního postavení, eventuálně pouhé politické přežití - musí usilovat v podmínkách mimořádné nedůvěry ciziny i velkého počtu samotných Albánců. Zvolila proto cestu smířlivých politických postupů a dalšího rozvíjení linie polovičaté „demokratizace“, prosazované dosavadním stranickým a státním vůdcem Ramizem Aliou.
Mohutná vlna rozhořčení a odporu po brutálním policejním zákroku proti účastníkům povolební protikomunistické manifestace v severoalbánském Skadaru dne 2.dubna (4 mrtví, 50 zraněných) dala albánským komunistům jasný signál: další pokračování násilnických praktik, doporučovaných stoupenci tvrdého kursu, se bude nejen míjet účinkem, ale dokonce povede k další destabilizaci beztak již dost vratkého postavení režimu. Změna taktiky vládnoucí strany se odrazila v nabídkách povolební koaliční spolupráce, adresovaných představitelům opozice, i v pozoruhodných obratech a korekturách vlastní orientace na všech úsecích veřejného života.
Bez koalice s komunisty
Povolební postup rozhodující složky opozice - Demokratické strany - vyvěral z velkého rozladění nad většinovým volebním zákonem (Demokratická strana obdržela celkově 38,7% hlasů, ale jen 30% mandátů,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].