Obyčejná komunistická provokace

Dnešní Bulharsko žije podobnými problémy jako naše federace, s tím rozdílem, že rok a půl po pádu totality mají absolutní většinu v sofijském Národním shromáždění bývalí komunisté. V nedávné době rozvířila politickou hladinu Bulharska aféra se zveřejněním spisů spolupracovníků bulharské tajné bezpečnosti. Jak se s těmito problémy vypořádává opozice a její tisk, nám pomohl objasnit Žan Solomon, redaktor bulharsko-italského časopisu Tempo.

Oč vlastně šlo v největším politickém skandálu Bulharska v letošním roce?

Největší současný problém bulharské společnosti je boj mezi poslanci komunistické strany - my jim tak říkáme bez ohledu na to, že oni sami se prohlásili za socialisty - a sdruženou opozicí. Různí lidé, kteří pracovali pro bulharskou politickou policií, takzvané šesté oddělení, dlouho říkali v televizi, v rozhlase a v tisku, že jejich úkolem bylo verbovat donašeče, informátory v řadách opozice, protože znalost toho, co si myslí protivník, je polovina vítězství. Naproti tomu všichni komunisté byli zavázáni k poskytování informací svému stranickému tajemníkovi, městskému výboru a tak dále zcela automaticky.

Nynější spor se vyhrotil kolem novin Faks. Tento list publikoval seznam 28 jmen opozičních poslanců, kteří podepsali závazek spolupráce s politickou policií.

Od koho tyto informace Faks dostal?

V tom je právě jádro sporu - šlo totiž o tajné dokumenty. Bezpartijní ministr vnitra Christo Danov se na…