Česko-slovenská nemoc mlčení

„Koľko vážite, pán kolega?“ zeptal se 5.3.1991 na zasedání Slovenské národní rady premiér Mečiar jistého člena vládního týmu a současně aktivisty VPN.„80 kg, pán predseda.“

„Aha, tak to ste pre mňa osemdesaťkilové hovno.“

O pár dní později promluvil týž premiér ke svým spoluobčanům prostřednictvím ČTK: „Obraciam se na vás všetkých s prosbou o pokojné a dôstojné vystupovanie. Preukážme aj v týchto chvíľach sami sebe a Európe svoju štátnickú rozvahu a príslovečnú kultúrnosť.“

Poté V.Mečiar odcestoval do SSSR, kde v den 52.výročí vzniku Slovenského štátu jednal o nové záchraně Slovenska. Když se vrátil, řekl: „Zadýmilo sa, treba vyvetrať.“ Domyšleno do konce, není to špatná myšlenka.

Tajemství úspěchu

Neznámý podnikový právník Skloobalu Nemšová a porevoluční ministr vnitra SR obohatil česko-slovenskou kulturnost a státnickou rozvahu skutečně nepřehlédnutelným způsobem. Dokázal, že politik může lhát, nedodržovat dohody, vydírat a urážet ministry své vlády, říkat „kašlu na parlament“ a veřejně hulákat na kritického televizního komentátora „já ti rozkopu prdel, ty svině“, aniž by z toho byl sebemenší skandál. Tajemství úspěchu bylo prosté. Stačilo při tom všem ukazovat za sebe a ptát se: Chcete, aby se raději dostali k moci oni? Vedle osobností z Čarnogurského KDH a Móricovy SNS, orientovaných zcela zřetelně na separatismus, vypadal „deklarovaný federalista“ Mečiar bezesporu jako menší zlo; federální reprezentace se proto "v zájmu…