Mnohokrát v životě jsem se účastnil řešení různých konfliktů a sporů: o pravomoc, podřízenost, organizaci i ekonomickou spravedlnost.
I když se to v podmínkách komunistického režimu zdá být neuvěřitelné, účastnil jsem se i řešení stávek. Například stávky pro tvrdé y. To když se pracující v Tlmačích utábořili na dva dny na louce před fabrikou, aby tak vyjádřili nesouhlas s tím, že jejich „Závody S.M.Kirova“ mají být přejmenovány na pouhý „Závod S.M.Kirova“. Této křivdy na slovenském podniku se kupodivu nedopustili pragocentristé, ale dnes v lecčems spřízněný landsmanšaft z Brna, konkrétně První brněnská strojírna.
Při nekonečných reorganizacích státní správy i hospodářství proběhlo takových sporů mnoho. Byly v nich uváděny důvody historické, politické, národnostní, organizační i jiné. Dokonce i morální.
Skutečné příčiny konfliktů přitom můžeme redukovat vždy na dva společné jmenovatele:
1.Podstatou byly vždy zájmy ekonomické: jedni se cítili šizeni a okrádáni, druzí usilovali o zachování výhod. Jindy chtěli jedni výhody získat a druzí jim v tom bránili. S ekonomickými zájmy jde ruku v ruce závist, dokonce i tam, kde není co závidět.
2.Druhým, a téměř vždy přítomným faktorem byly vždy osobní zájmy a ambice, touha po získání a udržení moci, statutu, kariéry a výhod z toho plynoucích. A z druhé strany obrana proti této moci.
To jsou konečně zájmy, které hýbou světem od nepaměti. Ostatní důvody kompetenčních sporů bývají jen pláštíkem nebo…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 25 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
