Máme tady další genderovou propast – tentokrát v používání AI

Sedmapadesátiletá Yveta Šebková používá ChatGPT už více než rok. Nejprve si s novým nástrojem jen „hrála“, ale brzy jej začala používat i v práci. Na děčínském magistrátu má na starosti přidělování bytů z majetku města a nástroj jí pomáhá hlavně se sepisováním oficiálních dopisů. „Máme tady nové předpisy, a protože je nemám ještě úplně zažité, zadala jsem mu třeba, aby mi vytvořil odpověď právě na jejich základě. Šetří mi to čas, který pak využiju hlavně na přímou komunikaci s lidmi,“ popisuje. „Už dvakrát jsem jej ale nachytala při chybě, takže si to musím kontrolovat,“ dodává.

Šebková zastává administrativní práci, která se typicky zmiňuje jako jedna z těch více obsazených ženami – a kterou by mohla umělá inteligence zároveň brzy personálně osekat. Podle výzkumu Mezinárodní organizace práce z června 2025 jsou pracovní místa žen v zemích s vysokými příjmy asi třikrát náchylnější k automatizaci než pracovní posty mužů.

Děčínská úřednice se navzdory vyššímu věku technologické novinky nezalekla – právě naopak. Jako „přirozeně zvídavou“ ženu ji nadchlo, co všechno dokáže. Dnes ji používá k práci dokonce častěji než pro osobní účely, čímž se statisticky liší od průměrného uživatele nejpoužívanějšího chatbotu (uvádí se poměr asi 30 procent k práci a 70 procent k osobnímu užitku). Nechala si od něj třeba pomoci s tvorbou prezentace, kterou musela ze dne na den připravit do práce, a pravidelně jej používá ke zdokonalování v angličtině ve dnech mezi pravidelnými lekcemi se svým „lidským“ učitelem. Všímá si ale, že ve své věkové a hlavně genderové kategorii je mezi kolegyněmi svou otevřeností vůči umělé inteligenci spíše výjimkou. „Mají se k tomu spíš chlapi a mladší lidé,“ shrnuje své pozorování. „Tady na úřadě ale většinou pracují ženy v mém věku.“

Syndrom podvodnice