Smrtící sleva. Z Everestu je čím dál větší a nebezpečnější byznys
 
Mount Everest
Fronta na Everest

Už za pár týdnů by měla s květnovým sluncem odstartovat krátká sezóna nebezpečného, ale čím dál výdělečnějšího byznysu. Úderem května se otevře na pár týdnů – a v nich na pár krátkých dnů - možnost vystoupat na  vrchol nejvyšší hory světa, Džo-mo-lang-mu alias Mount Everest. Je možné, že obvyklé každoroční fronty  dobrodruhů, manažerů, zdatných i méně zdatných japonských seniorů a milovníků hor z celého glóbu čekajících v „zóně smrti“  na úzké pěšině na lano či volný žebřík letos rozežene koronavirus. V tom případě nepálská ekonomika utrpí citelnou ztrátu.

Donedávná pusté a nepřístupné svahy Matky nebes se totiž v posledních letech proměnily nejen v krajinou zasypanou prázdnými kyslíkovými bombami, tunami lidských exkrementů a (asi třemi) stovkami lidských mrtvol, ale též v rušné místo stamiliónového průmyslu. A ten - jak informuje magazín The Hustle -  v současnosti prochází zásadní proměnou.

Reklama
Reklama

Když Tenzing Norgay a Edmund Hillary vylezli jako první na vrchol Everestu, psal se rok 1953.  A  ještě dlouhá léta poté byl výstup na nejvyšší bod světa naprosto ojedinělou záležitostí, protože nepálská a tibetská vláda pouštěla  k hoře horolezce  zcela výjimečně a třeba v 80. letech byl přístup omezen na jedno povolení ročně. Pak nastal zlom. Západní dobrodruzi Rob  Hall a Scott Fischer si uvědomili komerční potenciál everestového zážitku, přesvědčili nepálskou vládu ke zvýšení počtu sezónních povolenek, založili průvodcovské firmy  a začali k Matce nebes vodit víc a víc zájemců.

Tenzing Norgay a Edmund Hillary
Tenzing Norgay a Edmund Hillary • Autor: REUTERS

Od té doby sice Hall i Fischer na hoře zahynuli, ale k vrcholu vystoupalo 10 055 lidí, naprostá většina z nich v posledních letech. Jen v loňském roce jich lezlo na vrchol  skoro devět stovek, což vzhledem k nutnosti vejít se do oněch několika málo dní s vhodným počasím způsobovalo zmíněné  zácpy na komplikovanějších místech výstupu a také vinou toho zůstalo po trase ležet rekordních 11 mrtvých (a mimochodem loni v dubnu snesli dobrovolníci  při prvním úklidu v historii  ze svahů nejvyšší hory světa přes 5 tun odpadu).

Nepálská vláda však přes znečištění a nebezpečí o seškrtání licencí neuvažuje, cesta na vrchol Džo-mo-lang-my se postupem času stala podstatným příjmem jejího hospodaření. Everestová turistika přináší Nepálu, jedné z nejchudších zemí světa, milióny dolarů - himálajské treky jako celek tvoří podle The Hustle deset procent nepálského HDP.

Běžná cesta na vrchol Everestu začíná letem z nepálské metropole Káthmándú do městečka Lukla, odkud se pak zájemci o dobrodružství posunují během zhruba dvou měsíců vzhůru řadou vysokohorských táborů až k tomu poslednímu ležícímu 900 výškových metrů pod vrcholem - a čekají na krátké okénko vhodného počasí. Cestu naprostá většina návštěvníků podniká s jednou ze zhruba 50 průvodcovských společností, které výstupy na Everest mají v nabídce, a celá legrace stojí v průměru 66 tisíc USD.

https://www.youtube.com/watch?v=yuI8w1hSMRY

To zahrnuje poplatek nepálské vládě (11 tisíc), úředníkům na místě (3 tisíce) a nepálským fixerům cesty přes ledopád (2500) - další peníze jdou průvodcům a Šerpům. Navíc nad konečnou cenu utratí everestový lezec zhruba 15 tisíc dolarů za výbavu, letenky, speciální pojištění, satelitní telefonní službu a roční trénink, který před výstupem západní průvodcovské firmy požadují. Jejich byznys ale v poslední době čelí nástupu nečekané konkurence: rostoucí nabídce mnohem levnějších výletů na Everest nabízených místními nepálskými firmami.

Šerpové, příslušníci legendárního horského národa, jsou everestskými „cestovkami“ najímáni jako nosiči a doprovod v poměru 1 lezec – 1 Šerpa. Jejich práce je zvlášť riskantní, s minimem kyslíku vlečou na zádech bezmála 30 kilo nákladu, v čele výpravy chystají žebříky a upravují cestu. Z celkových 304 úmrtí na Everestu tvoří Šerpové 119 (jen v roce 2014 jich zahynulo pod lavinou  šestnáct při opravě lan přes ledopád Khumbu). Za to berou sezónní plat přibližně 5000 dolarů -  mnohem více, než je průměrná nepálská mzda 700 USD ročně, ale mnohem míň, než západní průvodci.

Proto se čím dál víc mladých Šerpů snaží rozjet vlastní byznys. Jejich everestová cena je bezkonkurenční – 38 tisíc dolarů – a díky ní objevili zcela nový trh: zájemce z rodící se střední třídy v Číně a v Indii.  Podle západních expertů má ovšem tento boom vážné háčky. Především v tom, že domorodí průvodci vezmou k cestě na vrchol každého zájemce, i lidi bez jakékoli zkušenosti a tréninku, a osekávají na dřeň bezpečnostní normy. Možná i proto spadá  7 z jedenácti loňských úmrtí na konto „nízkonákladových“ průvodcovských firem, jejichž klienti zemřeli po cestě vyčerpáním, nebo vinou zrychlené a nedostatečné přípravy na výškovou nemoc.

Dostat mrtvá těla fatálně neúspěšných lezců dolů z hory je náročná a drahá záležitost, proto většina zůstane ležet tam, kam padli, a někteří z nich se pro ostatní stanou smutnými ukazateli cesty. The Hustle uvádí legendární Zelené boty,  které pronikly až do Wikipedie – tělo horolezce z roku 1996, o jehož identitě se stále vedou spory a okolo nějž musí projít každý, kdo míří vzhůru.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ivan Lamper

editor

Ivan Lamper

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte