Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Plášť neviditelnosti, brýle, masky. Jak obelstít velkého digitálního bratra

Vědci, umělci i aktivisté hledají osobní ochranu pro éru "kapitalismu dohledu“

Project KOVR
Project KOVR • Autor: Project KOVR

Člověka, který má zapnutý mobilní telefon, je možné sledovat, kamkoli se pohne. Kamery rozmístěné v ulicích světových velkoměst jsou vybaveny softwarem pro rozpoznávání obličejů, který je schopný okamžitě určit identitu každého, kdo kolem nich prochází. Elektronické mýtné brány rozmístěné kolem silnic fotografují registrační značky automobilů a sbírají data o tom, kdo, kdy a kam cestuje. Ještě před pár lety by tohle všechno znělo jako sci-fi ze vzdálené budoucnosti, v mnoha částech světa je to dnes realita.

Autoritářské režimy jako ten čínský budují tyto systémy ve velkém, najdou se města jako San Francisco, které se těmto moderním vymoženostem brání a zakazují je. Každopádně trend je jasný – na celém světě Evropu nevyjímaje přibývá zemí, které novou technologii zavádějí či o tom uvažují. Například francouzské město Nice se loni rozhodlo umístit do svých ulic několik tisíc kamer se systémem pro rozpoznávání obličejů, což má podle tamní policie zvýšit bezpečnost v přímořském městě. V Londýně už používají software pro rozpoznávání obličejů kromě policie i soukromé firmy.

Reklama
Reklama

V odpověď na stále všudypřítomnější sledovací systémy tak přibývá i pokusů, jak se před neustálým dohledem bránit. Stále více lidí si na svém mobilu vypíná funkci GPS pro určení polohy, aby firmám jako je Google zabránili ve sledování pohybu. Přibývá uživatelů zašifrovaných komunikačních nástrojů typu Signal či Telegram, které se pyšní tím, že je nejde sledovat. Roste i počet lidí, kteří si do počítačového prohlížeče instalují nástroje jako Privacy Possum nebo Tor, které brání ve sledování uživatelského chování na internetu. Existuje nepřeberné množství internetových manuálů, jak si uchránit své soukromí v éře, kterou harvardská sociální psycholožka Shoshana Zuboff označuje za „surveillance capitalism“ neboli „kapitalismus dohledu“. Tedy éru, kdy se z našich osobních dat stává cenné zboží.

https://www.youtube.com/watch?v=QL4bz3QXWEo&t=403s

Jedním z vysoce originálních způsobů ochrany před sledováním je nošení speciálního oblečení, které má svému majiteli pomoci udržet si soukromí. Tento způsob ochrany zatím není příliš rozšířený a jeho vývoji se věnuje relativně malá skupina umělců, vědců či aktivistů. Jejich návrhy se ale můžou už brzy stát masovými pomůckami každodenní potřeby – tak jako se jimi předtím staly sledovací systémy.

Stal se z nás produkt

Například holandští módní návrháři Marcha Schagen a Leon Baauw vyrobili speciální oblek, který podle nich dokonale odpovídá potřebám dnešního člověka. Stříbřitě lesklý plášť s kapucou a několika kapsami na první pohled působí jako obyčejná pláštěnka, zdaleka však nechrání jen před dešťovými kapkami a větrem. Jeho hlavním účelem je ochránit svého majitele před sledovacími zařízeními všeho druhu. Je vyrobený ze speciální směsi niklu, mědi a polyesteru, která prý nepropouští telefonní signál ani žádné jiné záření či vlnění. Holandská dvojice návrhářů své zákazníky ujišťuje, že mobil, tablet, kreditní karta nebo identifikační karta – tedy cokoli, co jde sledovat, zaměřit, přečíst nebo naskenovat – zůstane pod tímto speciálním pláštěm bezpečně skryto.

Plášť funguje na principu Faradayovy klece. Dvojice designérů na stejném principu vytvořila také sérii tašek a dalších módních doplňků - a svou kolekci pojmenovala Kovr, podle anglického slova „cover“ neboli „úkryt“. Nezvyklá módní řada má ryze praktický účel: chránit obyvatele velkoměst před státními či soukromými korporacemi, které o nás prostřednictvím telefonů, tabletů či hodinek neustále sbírají data a sledují nás na každém kroku. „Všichni nosíme oblečení, které nás chrání před zimou, hasiči a závodníci si oblékají ohnivzdorné kombinézy, vojáci zase neprůstřelné vesty. Oblečení nás odjakživa chránilo a náš oblek dělá přesně totéž – chrání člověka před moderními hrozbami,“ řekla serveru Hyperallergic spoluautorka kolekce Marcha Schagen.

https://www.youtube.com/watch?v=uOExHaw9a-0

Dvojice prý přišla na nápad navrhnout kolekci proti Kovr poté, co si uvědomili, kolik toho o nich firmy jako Google či Facebook vědí. Leon Baauw prý koncept pláště neviditelnosti vymyslel ve chvíli, kdy mu v pátek večer na jeho mobilní telefon přišlo oznámení, že už je čas vyrazit do oblíbeného baru, kam často chodí po práci. „Nelíbí se mi, jak se z nás stává produkt,“ řekl Baauw pro Bloomberg.

Ze stejných ideových základů, ale trochu jiného popudu vznikla módní řada Adversarial Fashion, jejíž autorkou je americká hackerka, bezpečnostní analytička a online aktivistka Kate Rose. Kolekce se zaměřuje na dopravní kamery, které jsou rozmístěné podél silnic a automaticky snímají registrační značky projíždějících aut. Trička, mikiny a šaty od značky Adversarial Fashion jsou potištěné registračními značkami aut - a když se v tomto oblečení člověk projde po městě, dopravní kamery ho neomylně zachytí a odešlou informaci do centrálního systému. Vtip spočívá v tom, že značky vytištěné na oblečení neexistují a do systému místo identity řidiče odesílají pasáže ze čtvrtého dodatku americké ústavy, v nichž se mluví o nezcizitelném právu amerických obyvatel na soukromí.

Rose chce svými výrobky upozornit, že sledovací systémy, kterým naše společnost svěřuje bezpečnost, jsou nejen dotěrné, ale také nespolehlivé. „Dopravní kamery jsou vysoce invazivním nástrojem masového dohledu, který vstupuje do našich životů a sbírá tisíce poznávacích značek za minutu. Ale jestliže ho jde zmást obyčejnou mikinou, tak bychom tomuto systému možná neměli svěřovat takovou zodpovědnost za naši bezpečnost a zdraví,“ řekla Rose serveru Guardian.

https://adversarialfashion.com/
Autor: adversarialfashion.com

Tím, že budou lidé nosit mikiny a trička potištěná falešnými značkami, budou do systému vysílat šum, který maximálně sníží přesnost kamer, ale rozhodně je nevyřadí z provozu. Analytička a hackerka si prý uvědomuje, že nošení matoucích obleků nebude mít na chod systému příliš velký vliv, přesto je spokojená. „Základem hackerství je snaha o demokratizaci a demaskování systémů a zařízení, které používáme,“ myslí si Rose. Právě demaskování nám tak umožní debatovat o tom, jestli je používání takových zařízení dobrý nápad a podle toho ho regulovat.

Konverzační téma

Samostatnou kategorii v oblasti boje proti sledování představují doplňky, které pomáhají bránit rozpoznání naší tváře automatickými kamerovými systémy. Možností je řada – od nošení speciálních brýlí přes různé masky až po neobvyklý make-up.

Například brýle IRpair od chicagské firmy Reflectacles vypadají na první pohled jako obyčejné, ale svého majitele spolehlivě ochrání před čidly, která používají infračervené záření. Jejich majitelem a propagátorem je například sci-fi autor a novinář Cory Doctorow. Když s nimi poprvé přišel do své banky, zaměstnanec místní ochranky se ho prý zeptal, co se mu stalo s hlavou. Místo Doctorowovy hlavy totiž zaměstnanec ochranky na obrazovce bezpečnostního monitoru viděl jen velkou zářící kouli. Brýle jsou totiž vyrobené z materiálu, který umí odrazit infračervené záření, které kamery vysílají.

reflectacles.com/irpair
Autor: reflectacles.com/irpair

I Doctorow si prý uvědomuje, že ho brýle nechrání před všemi identifikačními technologiemi; prý mu mnohem častěji slouží jako dobré konverzační téma pro hovor s neznámými lidmi než jako ochranná pomůcka. Ale stejně jako aktivistka Kate Rose díky tomu může s různými lidmi diskutovat o moci sledovacích zařízení a nadnárodních firem. „Mám pocit, že řada z nás je přesvědčena o tom, že nad těmito sledovacími technologiemi mají dohled lidé, kteří sdílí naše hodnoty a cíle. Tak to ale být vůbec nemusí,“ řekl Doctorow deníku Seattle Times. „Vyvinout tuhle technologii a nemít proti ní žádná protiopatření, to je zaručená cesta k tyranii.“

Vizuálně extravagantnější, ale i účinnější ochranu před kamerami nabízí průhledná umělohmotná maska, kterou vytvořil student umělecké školy v Utrechtu Jip van Leeuwenstein. Připomíná obří čočku, která deformuje lidskou podobu a algoritmům ovládajícím bezpečnostní kamery brání v určení identity nositele. Zároveň svému nositeli umožňuje vidět svět kolem sebe a být rozpoznatelný běžným lidským okem pro ostatní lidi.„ Díky průhlednosti masky neztratíte svoji identitu a výraz tváře. Stále budete moci komunikovat s lidmi kolem vás,“ píše  Leeuwenstein o svém výrobku. Podobně umělec Jing-cai Liu zase vytvořil speciální miniprojektor, který se dá jako čelenka připevnit na hlavu a který na tvář svého majitele promítá obraz cizí tváře, čímž kamerám brání v identifikaci uživatele.

Zatím asi nejcivilnějším způsobem, který brání identifikaci skrze kamerové systémy, jsou brýle Privacy Visor navržené japonským profesorem Isao Echizenem z Národního institutu informatiky v Tokiu. Na obroučkách jsou připevněné infračervené diody, které po zapnutí znemožňují identifikaci obličeje.

HKU Design/Jip van Leeuwenstein
Autor: HKU Design/Jip van Leeuwenstein

Nejvíce hravou formou na pomezí umění, která přitáhne pozornost všech lidí v okolí, je pak použití make-upu CV Dazzle. Jeho autorem je americký umělec Adam Harvey. a na svých webových stránkách nabízí celý vzorník barev, tělových nálepek a příčesků, které zájemcům umožní vytvořit si originální maskování a stát se pro kamery neviditelným. Harveyho nápad převzala skupina aktivistů v Londýně, kteří si líčí tváře podle jeho návodů a každý měsíc pořádají protestní pochody Londýnem, při nichž upozorňují na nebezpečí sledování, nahrávání a ukládání lidských podob. Skupina, která si říká Dazzle Club, momentálně protestuje proti tomu, že se londýnská policie chystá brzy začít plošně a nepřetržitě používat systém rozpoznávání obličejů.

Nutno dodat, že všechny zmíněné formy maskování a skrývání se poskytují jen částečnou a dočasnou ochranu. Software používaný v kamerových systémech se totiž neustále zlepšuje. Například starší druhy Harveyho make-upu, které dokázaly zmást kamerové systémy před dvěma lety, už dnes nefungují. Už také existují programy, které dokážou člověka identifikovat čistě podle způsobu chůze.

Pro teoretiky, kteří problém sledování zkoumají z etického hlediska, ale představuje rozšiřování různých maskovacích pomůcek problém ještě z jiného hlediska. Tyto pomůcky totiž podle nich automatické sledovací systémy vlastně normalizují. „Tyto umělecké výtvory přijímají vměšování sledovacích systémů jako něco nevyhnutelného,“ řekl pro agenturu Reuters profesor komunikace Torin Monahan z Univerzity v Severní Karolíně. Podle něho však sledovací systémy ničím nevyhnutelným nejsou a mnohem účinnější je bojovat proti nim v rámci systému například úpravou zákonů.

CV Dazzle
Autor: Cha Hyun Seok/Coreana Museum of Art Workshop

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Horký

redaktor, fokus

horky
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte