Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Nádraží v Brně pořád ve vzduchoprázdnu: k referendu nepřišlo dost lidí

Kladně však odpověděla pětina voličů

Mezi novými členy představenstva společnosti Veletrhy Brno je i primátor Petr Vokřál. (ilustrační…
Petr Vokřál • Autor: ČTK

S krajskými a senátními volbami bylo v Brně spojeno i referendum o budoucí poloze brněnského nádraží. K tomu, aby bylo pro politiky závazné, byla potřeba účast nejméně 35 procent oprávněných voličů s trvalým bydlištěm v Brně, ale tolik jich ve všelidovém nádražním hlasování nedorazilo.

Na výsledky referenda se čekalo až do noci, sečtení hlasů dodaných z okrskových komisí tak trvalo magistrátu daleko déle než státu sečíst miliony hlasů z celé republiky v krajských a senátních volbách. Nervozita s postupujícím večerem mezi iniciátory referenda – a mezi především zastánci polohy nádraží v centru, o niž tu šlo – rostla. I když už při pohledu na nízká čísla volební účast u uren do politických voleb bylo jasné, že referendum závazné nejspíš nebude.

Reklama
Reklama

Beze srandy

Informace o tom, jak referendum dopadlo, se na úřední desce města objevila před jedenáctou hodinou večer, a dopadlo to podle očekávání. K referendu dorazilo v Brně jen necelých 24 procent občanů oprávněných volit. Osmdesát procent z nich odpovědělo na otázku, zda si přejí modernizovat nádraží v současné poloze na ulici Nádražní těsně přilehlé k historickému jádru, kladně. To je sice hodně, ale k tomu, aby to vzalo zastupitelům možnost rozhodnout se libovolně, výsledek vést nemůže.

čtěte také: Petrov, nebo Řeka?

„Účast a naprosto jasná preference pro nádraží v centru není sice závazná, ale masu lidí, která k referendu došla a řekla svůj názor, nelze přehlížet,“ okomentoval výsledky referenda v noci na svém facebookovém profilu náměstek pro dopravu Matěj Hollan (Žít Brno). A upozornil, že i když nebyla splněna ani jedna podmínka závaznosti referenda – tedy aby přišlo 35% lidí a kladně na polohu nádraží v centru odpovědělo 25% oprávněných voličů - druhý ukazatel se samostatně téměř naplnil. Počet lidí, kteří v neplatném referendu vyjádřili přání nádraží neodsouvat, je téměř 20%. „Z výsledků si srandu dělat nebudeme,“ dodal Hollan.

Žít Brno, za něž je Hollan brněnským náměstkem pro dopravu, patří ke stranám, které se zatím k preferencím ohledně polohy nádraží jednoznačně nevyjádřily - stejně jako hnutí ANO a TOP 09, další členové brněnské koalice. Jasné stanovisko zaujímá z koaličních stran jen Strana zelených, která o polohu budoucího nádraží v centru Brna bojuje už od počátku milénia; nebýt mnohých členů SZ, stát by se možností vést budoucí koleje k centru ani nezabýval, a v sepětí s ODS, která město vedla od roku 1990 šestnáct let, by nádraží rovnou odsunul. Naopak pro odsun jsou z koaličních stran jednoznačně lidovci, kteří v Brně vládnou víceméně kontinuálně.

Jde tu i o tramvaje

Město teď čeká na takzvanou studii proveditelnosti, která posuzuje variantu nádraží v centru variantu i odsunutou - a na starosti ji má stát. Referendum jí předcházelo, protože podle jeho iniciátorů je už dnes jasné, že vytvořit v Brně nový železniční uzel nachystaný (jednou v budoucnu) k napojení na vysokorychlostní trať lze dělat jak v centru, tak v odsunuté poloze -  takže polohu si občané mohli vybrat i bez studie.

Současné nádraží v Brně
Zůstane? • Autor: archiv HN

To sice udělali, ale referendum je nezávazné, takže pro město může znamenat maximálně mentální pomůcku – vědí, jak uvažuje pětina Brna, která to přišla říct k urnám. Primátor města Petr Vokřál (ANO) slíbil, že město rozhodne o poloze nádraží do tří měsíců od chvíle, kdy dostane od státu do ruky studii proveditelnosti, která srovnává odborné dopravní, časové, finanční schopnosti budoucího uzlu v obou polohách. Studie by měla být hotova počátkem roku 2017.

Očekává se, že se do debat aktivně zapojí odborníci na tvorbu města, Brno v tomto volebním období ustavilo i funkci městského architekta. Město ale bude muset do rozhodování zapojit kromě urbanistického hlediska i ekonomiku. Zatímco stát je investorem kolejí a nové nádražní budovy, ať už by vznikla v centru kousek od té stávající, nebo o kus dál na jih, město musí zaplatit všechny věci s novým železničním uzlem spojené. Chodníky, silnice a především městskou hromadnou dopravu, která by musela vést od odsunutého nádraží – teď do těch koutů nic nevede.

Do rozhodování tak kromě městské estetiky, pohodlí pro Brňany a přání státu i drah výrazně zasáhnou čísla: jaké investiční a provozní náklady vyvolané stavbou nového nádraží by město muselo dát dohromady, aby postavilo a provozovalo cestování k vlakovým peronům a z nich městskou hromadnou dopravou. „To vše je zatím v procesu posuzování, uvidíme, až tu studii budeme mít,“ říká primátor Petr Vokřál (ANO).

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ivana Svobodová

redaktorka

Ivana Svobodová
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 540
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte