Dluhové prázdniny na půl roku? Stát chce nařídit bankám radikální krok

Vláda ve středu projedná další opatření proti kolapsu ekonomiky následkem koronaviru. U všech úvěrů – hypoték, firemních dluhů ion spotřebitelských půjček – má nově vzniknout možnost odložit si splátky o půl roku.

"Úvěrové moratorium" chce ministryně financí Alena Schillerová navrhnout vládě jako změnu zákona. Ten by nařídil bankám i nebankovním věřitelům, aby dlužníkům povinně vyhověli. Poslanci by zákon měli odhlasovat ve zrychleném řízení, aby začal platit co nejdříve. S návrhem souhlasí i centrální banka.

„Chci, aby to moratorium znamenalo, že půl roku nebudou ani podnikatelé ani občané prostě splácet,“ prohlásila Schillerová v neděli v televizi Prima. Podle údajů z centrální banky i nebankovní společnosti odklad unesou, argumentuje. Detaily mají být dořešeny během týdne, mimo jiné i v rámci konzultací napříč Evropskou unií, neboť podle Schillerové podobný krok chystají i jiné země. Už je ale - zdá se - rozhodnuto, že na odklad bude mít ze zákona nárok každý, kdo o něj požádá. „Bude to plošné,“ uvedla ministryně.

Její úřad vydal k návrhu vzápětí stručnou zprávu, která potvrzuje, že má jít o všechny typy půjček a všechny klienty, kteří o odklad budou mít zájem.  „Moratorium bude po schválení parlamentem a nabytí účinnosti závazné pro všechny banky a nebankovní společnosti a týkalo by se hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů. Dlužník z řad občanů i firem, který by preferoval splácení, by se samozřejmě z moratoria mohl vyvázat,“ uvádí ministerstvo financí.

Plošné prázdniny jsou podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka lepší řešení kvůli tomu, že banky už sice už žádosti o odklad individuálně posuzují, ale nestíhají to. „Samozřejmě se můžeme dohadovat, že někdo to potřebuje a někdo nepotřebuje,“ uvedl k moratoriu Rusnok v České televizi, ale z kapacitních a rychlostních důvodů je podle něj vhodnější zavést odklad zákonem pro všechny. „Nezbývá, než udělat tento hrubý nástroj, jehož výhodou je, že působí rychle a plošně,“ míní.

Centrální banka ze zákona zodpovídá za zdraví bank – a to je v Česku nyní dobré vzhledem k rekordním a neustále rostoucím ziskům. I díky návyku občanů příliš neriskovat a nechávat úspory na bankovních kontech mají finanční domy v Česku tradičně také převis depozit na úvěry, zároveň s přehledem plní vysoké regulatorní požadavky na kapitál a vesměs spadají pod velké nadnárodní skupiny. Moratorium podle Rusnoka „přivodí jisté ztráty“, které je prý ale bankovní sektor schopen „absorbovat“.

Další technické detaily a kritéria nejsou v tuto chvíli známé. Nemluví se ani o tom, co by se dělo, pokud by banky chtěly ušlý zisk vynahradit - podobně jako o náhradě škody mluví někteří právníci a provozovatelé povinně zavřených restaurací.

Schillerová na Primě uvedla, že po dobu odkladu by měl dál běžet dlužníkům úrok, ale jen v „symbolické výši“. Úrok má být stanoven po dohodě s centrální bankou ve středu na vládě.

Z prvních reakcí se zdá, že banky návrhu rozumí, ale plnou podporu u nich nemá. „Jsme přesvědčeni, že ekonomicky pandemie rozhodně nepostihla všechny bankovní klienty a snažíme se, aby naše pomoc směřovala co nejrychleji a v maximální míře především k těm z našich klientů,  jejichž schopnost splácet byla pandemií postižena, proto nepovažujeme návrh plošného moratoria za ekonomicky efektivní,“ uvedl v neděli v reakci na televizní debaty v oficiálním prohlášení šéf České spořitelny Tomáš Salomon. „Pokud jde o plošné moratorium, v tuto chvíli jde o zcela novou informaci, vyčkáme na finální návrh Ministerstva financí,“ uvedl pro ČTK šéf Komerční banky Jan Juchelka.

„Odložení splátek hypoték a úvěrů může o něco posunout problém s likviditou ve firmách a finanční problémy domácností. Nicméně takové opatření musí být pečlivě probráno s bankami, aby je to nedestabilizovalo. Fungování finančního systému je zcela nezbytné,“ prohlásil k moratoriu v ČTK hlavní ekonom Deloitte David Marek.