Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Společnost

Česko se obejde bez uhlí, ale nepůjde to snadno

Zelených zdrojů může být víc, stěžovat si na dráty je nesmysl, zjistila studie

Ilustrační foto • Autor: Respekt
Ilustrační foto • Autor: Respekt

Česko by si během příští dekády mohlo dovolit odstavit uhelné elektrárny, podmínkou je však zachování jádra a větší rozvoj větrných a solárních elektráren. Uvádí to autoři studie, kterou si v Německu objednali tuzemští příznivci zelených zdrojů, jako je Hnutí Duha, Aliance pro energetickou soběstačnost nebo think-tank Glopolis.

Studii zpracovala německá firma Energynautics a zaměřila se v ní hlavně na pochyby, zda by česká přenosová síť přeskupení výroby unesla. Podle garanta studie Petera Philippa Schierhorna jsou takové obavy zbytečné, protože rozloha státu není velká a síť je na přenos velkého množství elektřiny dimenzovaná.

Česká síť je už teď připravená na přenos velkého množství energie. Je v takovém stavu, že nijak nebrání integraci obnovitelných zdrojů,“ uvedl Schierhorn. Podle něho je na tom Česko lépe než Německo, kde chybí kapacity pro přenos proudu z větrných elektráren na severním pobřeží směrem na jih. Německo je chce rychle dobudovat, protože časem - po odstavení jádra v roce 2022 a postupném útlumu uhlí - sází hlavně na čistou energii z větru, slunce nebo biomasy, případně ze zemního plynu.

Studie Energynautics pracuje s předpokladem, že Česko pootočí svoji politiku podobným směrem. Vstupní kritéria pro výpočty byla taková, že do roku 2030 Česko přestane z uhlí vyrábět elektřinu a bude je spalovat jen v teplárnách a podnikových provozech. Dále se počítá se zachováním dnešní výroby obou jaderných elektráren (co bude po roce 2035, kdy se mají odstavit Dukovany, už studie neřeší) a s tím, že výpadek uhlí nahradí obnovitelné zdroje.

Potíž je v tom, že jde jen o teoretický předpoklad. V Česku se rozvoj zelených zdrojů po špatně nastaveném a nákladně dotovaném solárním boomu prakticky zastavil a vládní energetická politika stojí hlavně na dalším rozvoji jádra. Odstavení uhelných elektráren by tedy bylo podmíněno změnou politiky a obnovením investic do větrných nebo solárních elektráren. „Jde o model, současné trendy nesměřují k tomu, že bychom toho dosáhli,“ uznává Karel Polanecký, expert na energetiku z Hnutí Duha.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].