Bitcoiny kupujte, až bude ticho

Je to přesně rok, co bitcoin stoupal k hranici 20 tisíc dolarů a gradovala nákupní mánie. Kdekdo ve vidině růstu nakoupil a pak zaplakal. Pavel Niedoba naopak prodával a teď se znovu chystá znovu nakupovat. „Třeba už levnější nebude,“ říká o bitcoinu spolumajitel firmy SimpleCoin, která o sobě mluví jako o největší kryptosměnárně v Česku. Kdo chce slyšet důvody, proč se v novém roce k bitcoinu vrátit, Niedoba jich má v rukávu plno.

Tipujete, že přijde zase obrat nahoru?

Čekalo se, že to přijde na podzim. Kurz se ustálil kolem šesti sedmi tisíc dolarů, křivka zkonvergovala do roviny – ale pak přišel další sešup dolů. Před Vánoci už kurz opět začal stoupat. Já už to dno nestihl, byl jsem na horách. Kdyby ale kurz klesl na tři tisíce, kupoval bych.

Vždycky přece může přijít další sešup…

Může, ale dívejte se na to globálně a dlouhodobě. Co z bitcoinu jednou bude?

A co z něj bude?

Já v něm vidím platidlo budoucnosti.

Proč bychom v budoucnu potřebovali jiné platidlo, než máme teď?

Třeba proto, že kryptoměny jsou osvobozeny od vlivu politiků a bank. Od rozhodnutí typu, že ČNB se jednoho dne rozhodne a pošle korunu o deset procent dolů. Nebo že Fed několik let tiskne peníze a my vůbec netušíme, k čemu to všechno tištění jednou povede.

ČNB poslala korunu dolů o sedm procent, aby vytáhla ekonomiku z recese – a to se povedlo. Co je sedm procent proti tisícům procent u bitcoinu?

Uznávám, tisíc procent je dost. Ale podle mě se bitcoin časem někde ustálí, najde si svoji hodnotu a bude fungovat jako zlato ve středověku. A tři tisíce dolarů je kurz, kdy stojí za to nastoupit.

Bitcoin místo voleb

I kdybych na to přistoupil, pojďme si probrat pochybnosti, které člověka napadnou. Ta základní je možná v tom, že si nemáte na co sáhnout, že technologicky většina lidí bitcoinu vůbec nerozumí. Musí prostě věřit, že to funguje. Vy sám jste v rozhovorech vyprávěl o tom, že jste o svoje bitcoiny už jednou přišel – nemůže se to stát znovu?

To bylo před pěti lety. Udělal jsem školáckou chybu. Koupil jsem bitcoiny na virtuální burze, kterou provozovali úplní diletanti. Nejdřív jsem se radoval, jak jsem za dva měsíce vydělal dvojnásobek, až se pak se na té stránce najednou objevil text ve smyslu „Všechno je pryč, ale my za nic nemůžeme“.

V čem byla chyba?

V tom, jak pochybně ta burza fungovala. Dal bych tomu tak pade na pade, že peníze klientů sami vybrali.

Potvrdilo se to?

Padlo trestní oznámení, někdo to vyšetřoval, řekli nám, že stopy vedou do Polska a pak to zhaslo. Nic se nenašlo.

O kolik jste přišel?

Asi o dvanáct bitcoinů, původně za sto tisíc. Dnes by to bylo jmění. Ale já si nestěžuju. Beru to jako životní zkušenost, která mě rozhoupala k tomu, co dělám teď – postavit vlastní byznys.

Dnes už se nebojíte, že byste o bitcoiny přišel?

Ne, stejně jako každý, kdo bitcoinu rozumí. Když budete mít pořádnou peněženku a pořádně uchovaný privátní klíč, tak vám bitcoiny nikdo nevezme. Budou jen vaše.

Aby bylo jasno, z jakých pozic se bavíme: vy pořád ještě nějaké bitcoiny máte?

Letos těsně po té špičce jsem většinu prodal.

Jak jste poznal špičku?

Už jsem měl takovou zkušenost, někdy z roku 2014, kdy přišel podobný propad jako letos. Kurz začne padat, pak se trh ještě nějak nadechne a potom to už jde dolů. Trefil jsem to dobře. Letos to ani nešlo trefit špatně.

Proč by měl bitcoin zase stoupat?

Podle mě je to s ním podobné jako kdysi s internetem. V roce 2000 přišla slavná dot-com bublina a všichni najednou chtěli do internetu investovat. Stejně jako loni do bitcoinu. Když zjistili, že nejde vydělat na všem, co má koncovku .com, tak bublina splaskla. Pak ale internet začal měnit celý svět a všechen život kolem nás a dnes je z něho už reálný byznys.

Internet je ale celá technologie a bitcoin jen jedna měna. Směřujete k tomu, na čem bitcoin běží? K blockchainu, že z něj jednou bude něco jako nový internet?

Přesně tak. Třeba jen způsob, jak se dá bitcoinem platit: globálně, téměř okamžitě, nepotřebujete k tomu banku, která vám jako prostředník klade nějaké podmínky a vytváří prodlevy. Tohle povede ke vzniku dalších typů byznysu, které ještě dnes nikoho nenapadly.

Například?

Například budete mít v kapse telefon a při vstupu do nějaké placené zóny prostě jen projdete, rozsvítí se zelená a bude zaplaceno.

To přece už jde i bez kryptoměn.

Jasně, když se na to díváte z pohledu zákazníka, je to stejné jako s kartou. Přiložíte ji k terminálu a je zaplaceno. Ale když se zkusíte vžít do kůže obchodníka – kolik procent platí, jaké podmínky musí podepsat – tak vám dojde, že je de facto otrokem bank. Když chcete přijímat peníze přes Apple Pay, zase musíte odvádět procenta. Ale nejde jen o placení. Když zapojím fantazii, napadá mě třeba možnost použít kryptoměnu pro posílání voličských preferencí mezi politické strany. Nebo pro rozdělení toho, co se vybere na daních. Třeba se jednou řekne: "Hele, tak tady mám z daní na rozdělení určité množství krypta a teď ho dám těmhle lidem, protože se mi líbí jejich názory, a když změním názor, tak to přerozdělím zase jinak.“

To zní zatím hodně vzdáleně. Co to znamená pro vyhlídky bitcoinu? Onu paralelu s dot-com bublinou? Tedy že po prvotním vzestupu a pádu přijde zase růst?

Určitě, a teď jsme možná někde kolem toho dna, kde stojí za to nakupovat. Jen si myslím, že kolem Vánoc se o bitcoinu mluvilo až moc. Když se o hodně mluví, je lepší spíš prodávat. Kupovat je nejlepší, když je bitcoin na okraji zájmu.

Takže kupovat, nebo ne?

Já měl nastavenou objednávku k nákupu, když by kurz spadl na 2700 eur. Zastavil se těsně po 2800 eur. Před Vánoci jsem byl na horách a možná jsem to dno kvůli tomu propásl. Anebo ne a kurz půjde ještě níž. Ale myslím, že už ne o moc a že dnešní cena je zajímavá.

Musíte věřit

Proč by měl přijít další růst? Dnes už víme, že loňský boom přišel kvůli globální mánii, kdy nikdo nechtěl zůstat stranou a přijít o možnost vydělat. Je na to i pojem FOMO - „fear of missing out“. Přidávali se další a další, cena letěla nahoru, ale víme, jak to dopadlo. Nedají si podruhé pozor?

Já myslím, že loňský růst spíš táhli „bambilionáři“, kteří umějí obchodovat. Znají obchodní praktiky z nejrůznějších komoditních trhů, mají prakticky neomezené zdroje peněz a mohli kurz bitcoinu poslat do nebe. Mimo jiné i proto, že u kryptoměn nejste ve sféře regulovaného tradingu jako u akcií, dluhopisů nebo komodit. A tak můžete používat techniky, které by vám jinde zakázali – v jednu chvíli pumpovat cenu nahoru, abyste ji za týden zase „dumpnul“. Uděláte rozruch, natáhnete na trh další kupující, na vrcholu jim to prodáte a máte za týden třeba plus padesát nebo sto procent.

Což je přesně tak další pochybnost, proč se do kryptoměn vůbec pouštět. Sám jste to popsal, „pump and dump“ je na normálních trzích zakázané právě proto, aby drobní hráči nenaletěli.

Ano, ale vy na to přece můžete myslet a do svojí investiční strategie zahrnout, že někdo proti vám „pump and dump“ dělá. Když to víte, tak víte i to, o co protistraně jde. To není žádná raketová věda. Teď je otázka, kdy pumpu začne zas někdo dělat. Možná příští rok, možná naopak nechá trh ještě vyhladovět na dva tisíce nebo tisíc dolarů. Ale ve finále máte vždycky jistotu, že bitcoinů je dané množství a nikdy jich nepůjde natisknout víc. Srážet cenu proto nepůjde neomezenou dobu.

Proč by někdo nechal trh „vyhladovět“?

Mluví se o tom, že může jít o útok na těžaře, kteří při dnešních cenách už málem nezaplatí ani elektřinu. Když si myslíte, že těžba bude časem dobrý byznys, zkusíte vyhladovět konkurenci, nakoupíte hardware a nastoupíte na její místo.

Jak to s těžbou vlastně je? Celkové množství bitcoinů je dané, ale přitom se pořád těží nové?

Ano, pořád se těží, ale jednou za čtyři roky se náročnost těžby zvedne a její rychlost klesne na polovinu. Říká se tomu půlení a další bude v roce 2020. Pak se bude těžit čím dál méně – teď už je v oběhu 17 milionů bitcoinů, konečné množství je 21 milionů, ale to bude dotěženo až v roce 2145.

Co když přijde nějaká úplně nová výpočetní metoda, která těžbu zrychlí? To by změnilo pravidla hry, bitcoinů by bylo víc a cena by spadla.

Na to je už v původním programu myšleno. Technologie už se od začátku hodně zlepšila, ale těžba se při nasazení lepších počítačů sama ztíží.

To už zní dost pokročile – což otvírá další pochybnost. A sice že dáváte peníze do něčeho, čemu rozumí jen nejchytřejší ajťáci. Laikovi nezbývá nic jiného, než jim věřit.

Určitě je třeba si zjistit, jak ta věc funguje. Ale když se vrátím k bankám, tak u těch vám také nezbývá nic jiného než věřit.

Bankám věříme, protože za ně ručí státy, přinejmenším na úrovni běžných střadatelů.

Ano, ale někdy selžou i státy. Třeba v Rusku si pamatují docela nedávno, že měli default a rubl jim spadl o padesát procent.

Další námitka: co když někdo vymyslí něco lepšího a bitcoin vyjde z módy? Ročně prý zanikají stovky kryptoměn…

Ano, ale bitcoin je největší. Má největší kapitalizaci, je opravdu decentralizovaný a probíhá na něm intenzivní vývoj. Nové měny musí někdo naprogramovat, uvést na trh, nabrat likviditu - a to už má bitcoin za sebou.

Napadá vás vůbec nějaká slabina?

Mluví se třeba o takzvaném útoku 51 procent, pokud by se někomu podařilo zkoncentrovat hardware víc než poloviny těžařů. Pak by teoreticky šlo s těžbou manipulovat. Ale to je prakticky nemyslitelné, to by stálo miliardy dolarů a bylo by vidět, kdo to udělal.

Zločin a elektřina

Dá se odhadnout, kolik Češi teď v bitcoinech mají? Jen vy jste loni uváděli obrat přes miliardu.
Ano, ale v tom byly pohyby oběma směry. Klienti pořád skáčou tam a zpátky, z toho směnárna žije. Proto je pro nás dobrý i propad kurzu, hlavně když je pohyb. Když se někde na novinkách objeví headline „Bitcoinová bublina praská“, to máme nejradši. Začínajícím investorům se roztřepou ruce a jdou prodávat, aby další den kupovali zpátky o dvacet procent dráž.

Bylo víc těch, kteří se spálili? Jestli se nejvíc nakupovalo loni před vrcholem, tak by to tak mělo být…

To vám neřeknu. Hodně lidí vydělalo. Měli jsme tu případy, že někdo přišel prodat bitcoiny koupené kdysi před lety za pár set dolarů. Je ale pravda, že v nákupech byly loňské Vánoce velké. Začali kupovat i opravdu bohatí investoři nebo firmy. Loni touto dobou se dělaly obrovské transakce i v desítkách milionů.

Netíží vás, že v kryptoměnách je nejspíš hodně černých peněz z kriminálních aktivit?

Je to vlastnost, podobně jako u hotovosti. Když někdo potřebuje vyprat statisíce nebo miliony, tak to už mu bankomat nedá a zkusí krypto. Souvisí to s podstatou kryptoměn – jak jsem říkal, když jsou jednou vaše, tak už vám je nikdo nevezme. Pro nás jsou špinavé peníze samozřejmě problém. Musíme s nimi bojovat, je to naše zodpovědnost.

Co přesně? Poznat, že někdo převádí do krypta kradené nebo špinavé peníze?

Musíme identifikovat klienta a mít informace k dispozici. Finančně analytický útvar, kde se praní peněz hlídá, s námi komunikuje docela často. Když si vyhodnotí nějakou transakci jako podezřelou, vyžádají si o informace a my jim je musíme poskytnout.

Jaké informace?

Když se FAU zeptá „Kdo koupil nebo prodal tyhle bitcoiny“, tak podle zákona o praní peněz musíme mít k dispozici ke klientovi dva jeho identifikační dokumenty. U větších částech musíme sami klienta oslovit a zeptat se, odkud peníze má a na co bude bitcoiny používat. Musíme si sami vyhodnotit, jestli ty informace dávají nějaký smysl. Když dojde k podvodu, tak FAU ty peníze zadrží a je mu jedno, jestli už jsme klientovi poslali bitcoiny, nebo ne. Je to naše riziko.

Děje se to často?

Teď už ne v takové míře, spíš jde o bagatelní částky v řádu tisíců korun jednou dvakrát za rok. Ale je to všechno dané tím, že už umíme klienty prověřovat a sami identifikovat problém.

Jaký například?

Jeden z oblíbených triků kolem Vánoc je, že si někdo udělá účet na cizí identitu, nejlépe na bezdomovce z Hlavního nádraží, založí falešný e-shop a nechá si na účet posílat peníze za zboží, které nikdy nedodá. Kolem Vánoc jsou lidé neopatrní a posílají peníze všude, přes falešný e-shop lze zinkasovat miliony. No a ty pak dáte do krypta a zkusíte to udělat tak, aby vás nikdo nechytil.

Přes kryptoměny se perou ve velkém i peníze z drog nebo zločinů. Jak si pak srovnat v hlavě, že investuju do něčeho takového?

Je to prostě jeden z druhů peněz. Přes pětiseteurové bankovky se taky pere. A přes bankovní transakce se perou diametrálně větší objemy. Zkuste to brát z opačné strany. Jako záruku, že když fungují pro zloděje nebo teroristy, budou fungovat i pro vás. Bitcoin bude vždycky likvidní. Vždycky ho někdo koupí.

No právě – nikoho nesoudím, ale nemáte problém podporovat něco, co může sloužit nejtemnějším účelům?

Nějaký objem tam je, to se nedá popřít. Bitcoin je pro to opravdu atraktivní – když se vám to podaří elegantně koupit, máte vyhráno. Ale problémových transakcí jsou zlomky procent Jestli jsme udělali šedesát tisíc transakcí za rok, tak těch problémových bude pár desítek a pochopitelně se jim snažíme předcházet.

Poslední námitka. Netrápí vás, kolik všechen ten provoz bitcoinu spotřebuje tolik elektřiny? Globálně je to prý víc než Česko…

Já naposledy slyšel, že spíš jako Rakousko. Tedy o trochu méně než Česko. Ale jistě, je to relevantní problém. Já to vnímám jako největší slabinu. Je spousta jiných coinů, kterém těžení nepotřebují a jsou energeticky daleko méně náročné, transakce s nimi jsou rychlejší, ale u bitcoinu spotřeba energie souvisí s jeho bezpečností, jinak to nejde. Možná se do budoucna půjde cestou specializovanějšího hardwaru, který bude dražší, ale nebude mít takovou spotřebu. Na druhou stranu, podívejte se na banky, kolik zabírají budov, kolik mají počítačů, kolik protopí a utratí za klimatizaci a kolik talentů odčerpají na v zásadě úřednickou práci.

Na banky máte - zdá se - hodně velkou pifku. Věříte, že by to šlo i bez nich?

Myslím, že jich ubude. Dnes většina lidí potřebuje banku jen proto, aby jim někam mohla chodit výplata a aby mohli platit kartou. Tyhle transakční služby se ale dnes už dají dělat jinak a efektivněji. Stejně jako správa účtu, kde mají lidé svoje peníze. Časem se funkce bank scvrkne třeba jen na to poskytovat hypotéky.

Přece jen, není to pořád trochu sci-fi, že by se lidé zbavili služby státu v tom, že jim v bankách jejich jmění hlídá a garantuje, a převedli úspory do kryptoměn?

Je pravda, že to k tomu moc nesměřuje. Moje představa je, že stát by se měl zmenšovat a mít méně funkcí. Aby lidi používali vlastní mozek a aby byli zodpovědní za svoje činy a nechodili za státem s každou drobností, třeba že si koupili zkažený párek a chtějí před prodejcem ochránit. V praxi to bohužel funguje spíš naopak.