Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Babiš: rozdělení ČEZ posoudí experti, na jádro bude soutěž

Akci Dukovany 2 může spustit i vláda v demisi, říká ministr průmyslu

Dukovany
Dukovany • Autor: Shutterstock

Andrej Babiš chce vytvořit expertní skupinu, která pomůže vládě posoudit návrhy na rozdělení elektrárenské firmy ČEZ. Ve středu se na tom podle něj domluvila vláda.

Rozdělení ČEZ je aktuální, neboť má otevřít cestu ke stavbě nových jaderných bloků. K nim by se vláda mohla podle ministra průmyslu Tomáše Hünera vyslovit ještě na jaře. Podle ministra nic nebrání tomu, aby to udělala i vláda v demisi, tedy bez důvěry. Budou-li se nové bloky skutečně stavět, slibuje premiér Babiš "mezinárodní, otevřený a transparentní tendr".

Reklama
Reklama
Reklama

"Bavili jsme se také o otázce rozdělení ČEZ," řekl ve středu premiér v demisi na tiskové konferenci po jednání kabinetu. "Víceméně jsme se domluvili, že vláda bude oficiálně nominovat expertní tým, který bude komunikovat s ČEZ ohledně jejich návrhů. O nich jako akcionář sice víme, ale nikdy to nebylo projednáno oficiálně," dodal Babiš.

Čistý a špinavý ČEZ

Nápad na rozdělení ČEZ se znovu objevil minulý týden. Vedení ČEZ s touto myšlenkou seznámilo poslance hospodářského výboru na jejich výjezdním zasedání v jaderné elektrárně Dukovany. Podle ČEZ jde o výhodnou variantu, jak se připravit na výstavbu dalších jaderných bloků – a v Dukovanech, které jsou starší než Temelín, udržet provoz po další desítky let.

Návrh ČEZ na rozdělení firmy jsme popisovali zde. V kostce jde o to, že v elektrárenské firmě má dnes stát jen 70 procent, zbytek drží drobní soukromí akcionáři, jimž se do mamutích jaderných investic s nejistým výsledkem vůbec nechce. Proto vedení ČEZ nyní navrhuje, že by se podnik rozdělil na dvě poloviny. Jadernou a uhelnou část by převzal ze sta procent stát a soukromým akcionářům by za to dal větší podíl ve zbývající „čisté“ části. V ní by skončili obnovitelné zdroje a také výnosná distribuční síť. Stát by zde svůj podíl mohl časem snížit až na 25 procent a zbytek prodat, aby měl peníze na stavbu jaderných reaktorů, navrhuje ČEZ.

Čtěte také: ČEZ má plán, jak vykouzlit miliardy na nové bloky

Minoritní akcionáři dřív vyhrožovali šéfům ČEZ, že stavbu nové jaderné elektrárny budou brát jako poškození firmy a management za to zažalují. (Psali jsme zde.) Ekonomicky totiž stavba jaderné elektrárny nevychází. Jednak proto, že jiné zdroje jsou levnější, takže elektrárna by se musela dotovat, jednak proto, že již zahájené stavby v USA, ve Francii nebo v Rusku trpí mnohaletými skluzy a překročenými rozpočty (rizika dobře popisuje tento rozhovor).

Rozdělením a stoprocentním zestátněním jaderné části by dilema, zda stavět nebo ne, zůstalo už jen v rukou politiků. I kdyby měl stát výrobu dotovat, politici mohou takovou investici odklepnout, pokud si to u veřejnosti obhájí jako strategický krok státu k zajištění dostatku elektřiny v budoucnu.

Hoří nám termíny

Proč se o tak důležitých věcech, jako je porcování nejcennější státní firmy nebo výstavba nových jaderných elektráren za 150 až 200 miliard korun, mluví právě teď, kdy Česko ani nemá plnohodnotnou vládu?

Částečně proto, že z minulého volebního období přepadly do letošního roku některé termíny, ke kterým je nyní třeba se postavit. Dřívější vládní dokumenty, hlavně energetická koncepce z roku 2015, berou jádro za nezpochybnitelnou věc a ČEZ i ministerstvo průmyslu se toho drží. "V tomto platném dokumentu je napsáno, že máme postavit novou jadernou elektrárnu do roku 2035. Dokud vláda tento dokument nezmění, pracujeme s tím, že je závazný," uvedl minulý týden v Dukovanech šéf ČEZ Daniel Beneš.

O roce 2035 se mluví proto, že tou dobou již zcela určitě budou mimo provoz dnešní Dukovany, kde byl první rok uveden do provozu už v roce 1985. Má-li na stejném místě stát v roce 2035 nová elektrárna, pak podle harmonogramu, s nímž ČEZ a ministerstvo průmyslu pracují, nelze už moc otálet. Harmonogram mimo jiné říká, že k dodržení termínu 2035 je třeba, aby vláda letos definitivně rozhodla, jestli se celá akce spustí. Jenže nejdřív je třeba vyřešit, kdo a jak stavbu zaplatí, a tomu musí předchází rozhodnutí o rozdělení ČEZ.

Dukovany, 29. 6. 2017, Miloš Zeman, prezident, jaderná elektrárna, návštěva Kraje Vysočina
Miloš Zeman s šéfem ČEZ Danielem Benešem při návštěvě Dukovan, září 2017 • Autor: MFDNES + LN, Profimedia

Dosud se počítalo s tím, že všechny tyto otázky budou vyřešeny v jednom komplexním materiálu, který by vláda projednala na jaře. Dá se to ale stihnout, navíc v době, kdy se teprve jedná o sestavení většinového kabinetu? Ministr průmyslu Hüner se kvůli napjatým termínům dostal minulý týden v Dukovanech pod tlak místních příznivců elektrárny z řad lokálních politiků, kteří nechtějí o podnik zaměstnávající přímo či nepřímo tisíce lidí přijít. "Je třeba konečně rozhodnout, a to tak, že do toho jdeme," naléhal na setkání s ministrem v sále plném lidí například hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek (ČSSD).

Hüner místním stoupencům jádra slíbil, že zmíněný komplexní materiál, který by byl oficiálním startovním výstřelem k přípravě stavby, bude hotov pro jednání vlády v březnu nebo v dubnu. I když může jít o největší zakázku, jakou kdy stát vypisoval, podle Hünera nebude problém odklepnout zmíněný materiál i v nynější sestavě, tedy v demisi a bez většinové opory v parlamentu. "Pan premiér s tím nebude mít problém," řekl v Dukovanech Hüner s tím, že si tento postoj u Babiše speciálně kvůli výjezdu na Vysočinu ověřoval.

Tento týden je Hüner na prázdninách, vládní debaty o vzniku expertní skupiny se tedy neúčastnil. V Dukovanech se mluvilo o tom, že výhodnost rozdělení ČEZ má posoudit komise na ministerstvu financí pod náměstkem Petrem Pavelkem. Není jasné, zda jde o identický expertní tým, nebo o dva jiné týmy. Nelze ani s jistotou říct, zda vznik expertní skupiny má být způsob, jak dát věci do pohybu, nebo naopak získat čas.

14
Jmenování Babišovy vlády • Autor: Milan Jaroš

Zorientovat se v Babišových vizích ohledně jádra není snadné. Loni, když se nápad s rozdělením ČEZ objevil poprvé, byl Babiš proti. Výstavbě nových jaderných bloků se nebránil, ale chtěl, aby je financoval sám ČEZ, což vedení firmy i minoritní akcionáři zpochybňují. O tom, jak si Babiš celou věc představuje, asi nejvíc říká následují výrok z loňského prosince. "Můj názor je čtyři roky stejný. ČEZ by měl vzít Dukovany, ocenit je, vložit do stoprocentní dcery a udělat tendr na dodávku technologie a financování. Nadále tohle budu prosazovat, ale pro mou vládu to teď není priorita," uvedl Babiš pro Hospodářské noviny po zformování první vlády. Další upřesnění od té doby nepřidal.

Něco za něco

Jaderný tendr může hrát důležitou roli při jednání s Hradem o formování druhé vlády. Miloš Zeman a jeho okolí, hlavně šéfporadce Martin Nejedlý, se o tuto velkou zakázku v minulosti intenzivně zajímali. Nejedlý loni za zvláštních okolností vyjednával s vedením Rosatomu v Moskvě, Zeman loni mluvil o možnosti přidělit stavbu napřímo Rusům, jako to udělalo Maďarsko. Babiš nyní potřebuje Zemanovu asistenci k zformování parlamentní většiny, nabízí se tedy možnost, že by se jednání o vládě a jaderný tendr staly součástí jednoho velkého vyjednávacího balíku, kdy nikdo nebude nikomu nic komplikovat a všichni si navzájem vyjdou vstříc.

To je ale nyní jen spekulace. Možnost zobchodovat jasné slovo pro jádro za podporu ČSSD připustil i Běhounek (viz text Kdo je tady šéf? v aktuálním Respektu.), nicméně jeho zájmy jsou v tomto ohledu specifické, a navíc jeho názor může být ve straně ojedinělý.

Padne-li skutečně rozhodnutí o tom, že nové bloky jsou potřeba, pak Babiš slibuje standardní mezinárodní soutěž. Na otázku, jestli by bylo možné jít maďarskou cestou přímého jednání s Moskvou, Babiš říká, že ne. "Nedokážu si to představit. Pro mě je jediná možná cesta skrze mezinárodní, otevřený a transparentní tendr. Jde mi zejména o energetickou nezávislost na jakékoliv velmoci," uvedl Babiš mailem v krátké odpovědi na dotazy Respektu. Ani to, že by se Hrad snažil prosadit Rusko, není podle Babiše správné vidění věci. "Nevím kde se takové spekulace objevují. Pan prezident po mě nikdy nic takového nechtěl ani se o tom nezmínil. A bojuje za ekonomické zájmy našich firem," uvedl Babiš.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte